Článek
Kobercový nálet na poslance, sportovce i média rozjela předminulý týden tuzemská Sazka poté, co se objevil návrh Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) na výrazné zvýšení loterijní sektorové daně, a to ze současných 35 na 55 procent. Pavel Bělobrádek argumentoval tím, že by krizí zkoušený rozpočet mohl vybrat zhruba 1,5 miliardy korun navíc. Zástupci Sazky naopak mluvili o znárodnění.
Nakonec se ukázala síla největší české loterie a návrh na růst zdanění Sněmovna nepřijala. Na noční schůzi pro něj hlasovalo jen 9 poslanců, z toho sedm z nich z ANO a poté za ČSSD Ondřej Veselý a za KSČM Miloslava Vostrá. Za ANO se zdrželo 31 poslanců. Proti bylo 41 poslanců, nejvíce z ODS a SPD, ale také paradoxně z KDU-ČSL. Přidala se i část TOP 09 (včetně Miroslava Kalouska a Dominika Feriho), proti byli dva poslanci ze STAN a čtyři nezařazení včetně Václava Klause ml. Detaily hlasování je možné prohlédnout zde. V době hlasování nebyl přihlášen ani předkladatel Pavel Bělobrádek, takže pro svůj návrh nehlasoval. „Jedeme v covid režimu, kdy je přítomna polovina poslanců,“ vysvětlil Bělobrádek.
„Zabránilo se úplně živelnému, nesystémovému návrhu. Odvrátil se pokus o likvidaci sektoru loterie ve prospěch jiných hazardních her. Loterie už dnes mají v Česku nejvyšší daňové zatížení v sektoru,“ přivítal aktuální vývoj generální ředitel Sazky Robert Chvátal. Ten už dříve uváděl, že by naopak stát zhruba o jednu miliardu korun přišel, protože by firma musela omezit některé své aktivity. Po započtení daně z příjmů by se podle Chvátala dostalo reálné zdanění Sazky někam k sedmdesáti procentům.
Pavel Bělobrádek ve svém návrhu argumentoval tím, že průměrné odvody v evropských loteriích činí 63 procent, používal k tomu ovšem zprávu z roku 2017. Zástupci Sazky pak namítali, že v roce 2019 už bylo toto číslo jen 52 procent. Situaci ovšem zkresluje to, že v některých unijních státech je vlastníkem loterií přímo stát, takže z nich ve finále vybírá mnohem víc peněz.
Na trhu se hovořilo o tom, že za návrhem více zdanit Sazku může být lobby jiných částí hazardu, které tak odvádějí pozornost od svého byznysu. Svůj návrh na mírnější zvýšení zdanění měl přichystaný také Andrej Babiš, nakonec ale neprošel ani ten. Je ale otázkou, za jak dlouho se téma vrátí do hry.
„Výsledek považuji za dobrou možnost zahájení debaty ministerstva financí, hazardního byznysu, agentury pro sport, sportovní svazů a politiků nad komplexním návrhem, který podá ministerstvo financí,“ uvedl v pátek Pavel Bělobrádek pro SZ Byznys.
Podle něj by výsledkem měl být zákon v evropských parametrech zdanění a ideálně by měl vzniknout například státní fond, který by výtěžek rozděloval do sportu, kultury a boje se závislostmi podle jasných pravidel. „Měla by vzniknout dohoda na dlouhodobě stabilním a férově nastaveném prostředí, kde firmy budou mít přiměřený zisk a stát prostředky na bohulibou činnost, jak to v civilizovaných zemích chodí,“ plánuje Pavel Bělobrádek.
Česká Sazka je součástí nadnárodní Sazka Group, která zastřešuje investice do loterií a hazardu skupiny KKCG Karla Komárka po celé Evropě. Nad ní vzniká ještě firma Sazka Entertainment, do níž oznámily vklad 500 milionů eur významné americké fondy Apollo. Výměnou za to v této společnosti získají téměř dvanáctiprocentní podíl.
Nová firma s valuací 4,2 miliardy eur (v přepočtu 111 miliard korun) by pak měla sloužit jako platforma pro další rozvoj společného byznysu skupiny KKCG a fondů Apollo ve světě. Mluví se o americkém trhu. Vyšší zdanění české Sazky, která patří z hlediska finančního výkonu k oporám Sazka Group, by zapříčinilo pokles její hodnoty. Mohlo by tak ovlivnit i partnerství s americkými fondy.
