Článek
Jsou to sotva tři roky, co Andrej Babiš na radu svého investičního experta Jozefa Janova vstoupil do zdravotnictví. Dnes je řetězec klinik na umělé oplodnění FutureLife nejrychleji rostoucí částí babišovského impéria. A jde o jediný obor, v němž se stal Babiš skutečně evropsky významným hráčem.
Když loni Deutsche Bank mapovala ve speciální studii evropský trh s „oplodněním ze zkumavky“ (tzv. IVF), vyhodnotila FutureLife s osmnácti klinikami ve čtyřech evropských státech jako čtvrtou největší firmu svého oboru v Evropě (měřeno výší tržeb za rok 2015).
FutureLife (dnes součást svěřenského fondu založeného Andrejem Babišem) od té doby koupil podíl v další klinice, v irském městě Galway. Už loni tam ovládl firmu ReproMed, která provozuje kliniky v Dublinu a Kilkenny.
Celkově FutureLife působí ve čtyřech evropských státech. Kromě Česka a Slovenska, kde je nejsilnější, vlastní zařízení ve Velké Británii a Irsku. V řetězci má už devatenáct pracovišť.
Loňské tržby skupiny FutureLife dosáhly v součtu 2,3 miliardy korun, letos čeká Jozef Janov růst na zhruba tři miliardy. Do roku 2015 (poslední zveřejněné údaje v obchodním rejstříku) skupina vydělala 75 milionů korun. „I když nakupujeme, stále jsme výsledkově v plusu,“ říká výkonný šéf skupiny Matěj Stejskal.
Nadnárodní trend
V Česku, stejně jako na Slovensku, je Babišem založený řetězec bezkonkurenční jedničkou, i když má na celkovém trhu podíl jen kolem jedné třetiny.
Oplodňovací byznys u nás je jinak roztříštěný, službu poskytuje řada menších reprodukčních pracovišť různých provozovatelů. Teoreticky by tak měl FutureLife v Česku ještě pořád prostor pro růst. Podle Janova to už ale nedává smysl: „Musíme se stát evropským řetězcem. V Česku už máme prakticky všechna klíčová města obsazena - od Ostravy přes Brno po Prahu. Už tu pro nás nic zajímavého ke koupi není. Navíc tu nejsou ani žádná aktiva na prodej. Chceme posilovat v zahraničí.“
V rámci Evropy – mimo Ruska a Ukrajiny – se FutureLife dnes řadí do trojky největších. Skupinu lídrů tu vede podle zmiňované analýzy Deutsche Bank španělská společnost IVI, firma s šestadvacetiletou tradicí, která zastřešuje sedmdesát reprodukčních klinik ve třinácti státech (kromě Evropy působí v Jižní a Severní Americe, v Ománu, Spojených arabských emirátech a Indii – jen tam má devatenáct zdravotnických zařízení). Za rok 2015 tento hráč vykazoval celosvětové tržby ve výši 155 milionů eur (zhruba 4 miliardy korun).
Dvojkou v Evropě je podle Deutsche Bank ruská Mother & Child, veřejně obchodovaná korporace, jejíž akcie se prodávají na londýnské burze. Na webových stránkách se chlubí 32 klinikami především v Rusku a na Ukrajině, předloňské tržby dosáhly 140 milionů eur – zhruba dvojnásobek toho, co před dvěma lety vykazoval FutureLife.
K velkým evropským hráčům se dál řadí skupina The Fertility Partnership, která začínala expanzi z jedné z nejstarších reprodukčních klinik ve Velké Británii a dnes má pobočky například v Polsku. A dále německá VivaNeo, působící třeba v Dánsku a v Holandsku.
Budování přeshraničních sítí patří k všeobecnému trendu, a chce-li FutureLife držet s evropskými konkurenty krok, nic jiného mu nezbývá. Potíž je v tom, že i v rámci Evropy je klinik na prodej málo. A pokud se prodává, pak za vysokou cenu. Loni se například FutureLife pokoušel uchytit v Německu, nakonec ale snaha vyšla naprázdno.
„Měli jsme nabídky na odkoupení reprodukčních firem v USA nebo v Izraeli, to už nám ale připadá moc daleko, abychom mohli řetězec efektivně řídit. To už bychom dali přednost partnerství s některou z velkých evropských skupin,“ říká Janov.
Trendem je liberalizace
I v Česku reprodukční kliniky těží z početné zahraniční klientely. „Zhruba 40 procent našich klientů přichází ze zahraničí, důvodem je nižší cena zákroků v České republice,“ vysvětlil šéf Hartenbergu. Cenová výhoda se ale pomalu snižuje s tím, jak rostou v Česku platy lékařů a zdravotnického personálu. Hrozí, že se fertilizační boom z Česka a Slovenska časem bude masivněji přesouvat dál na východ, hlavně na Ukrajinu, kde se nižší mzdy ještě dlouho udrží.
Naproti tomu hraje pro FutureLife, stejně jako pro jeho konkurenty, pokračující uvolňování regulace spojené s umělým oplodněním. V Česku se například letos rozjely politické diskuse o tom, zda má zákon zpřístupnit tento zákrok i pro osaměle žijící ženy. V řadě evropských států je to už běžné, jiné to zapovídají.
Podobně platí v různých zemích různá legislativa pro přeshraniční nákup biologického materiálu – některé státy už dnes tento obchod povolují, jiné ne. Tak, jak stoupá poptávka po asistované reprodukci, sílí i tlak na uvolnění regulace.
Celkově je perspektiva pro fertilizační byznys pořád příznivá. Hlavním důvodem je celkový růst počtu neplodných párů v populaci. Je za tím jak odkládání mateřství do vyššího věku žen, tak řada dalších civilizačních vlivů. Klinikám asistované reprodukce to ovšem do budoucna spolehlivě zajišťuje růst poptávky.
Za posledních dvacet let se v Evropě narodily už téměř dva miliony dětí pomocí metod asistované reprodukce. Počet „dětí ze zkumavky“ ale rok od roku prudce roste. Zatímco v roce 2016 donosily Evropanky 88 tisíc takto počatých dětí, loni už to bylo téměř 185 tisíc porodů. Deutsche Bank odhaduje potenciál tohoto trhu na dvě až 2,5 miliardy eur. „Potenciál přitom poroste v důsledku růstu klíčových rizikových faktorů,“ uvádí studie Deutsche Bank.
