Saúdskoarabskou bojovnici za právo žen řídit auto propustili z vězení

Jednatřicetiletá Hazlúlová byla zatčena spolu s dalšími aktivisty v květnu 2018 krátce předtím, než království umožnilo ženám řídit auta. Aktivistka na sebe upozornila poprvé v roce 2014, kdy se se svým otcem pokusila přejet hranice mezi Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Jenže automobil, kterým se na cestu vydali, vlastnoručně řídila. Ve své zemi se tak dopustila trestného činu a při pokusu o překonání hranic byla zadržena.

Rodině podle CNN řekla, že ve vězení byla vystavena mučení, včetně elektrických šoků, waterboardingu, bití a sexuálních útoků. To však místní úřady odmítají. Odvolací soud v Saúdské Arábii tvrzení Hazlúlové o mučení podle úterního sdělení rodiny zamítl pro nedostatek důkazů.

V prosinci loňského roku Hazlúlová stanula před rijádským specializovaným trestním soudem, jenž se zabývá teroristickými činy, tentokrát kvůli „různým aktivitám zakázaným protiteroristickým zákonem“. Soud ji odsoudil na pět let a osm měsíců vězení.

Takzvaný „teroristický soud“ Hazlúlovou podle prohlášení její rodiny odsoudil na základě obvinění z poškození národní bezpečnosti, snahy o využívání internetu k narušování veřejného pořádku a využití vztahů se zahraničními diplomaty a médii k „vyvinutí nátlaku na Saúdskou Arábii, aby změnila své zákony a systémy“.

Zpráva Americké advokátní komory pro lidská práva z roku 2019 uvádí, že ačkoliv byl saúdský teroristický soud vytvořen v roce 2008 za účelem stíhání zadržených teroristů, „oblast zájmu soudu se rychle rozšířila z údajných násilných extremistů na politické disidenty, náboženské menšiny a aktivisty v oblasti lidských práv“. Zpráva dospěla k závěru, že soud „běžně usvědčuje jednotlivce z terorismu bez jakýchkoli smysluplných důkazů“.

Nevládní organizace Human Rights Watch (HRW) dlouhodobě kritizuje saúdské úřady za pokračující represi disidentů, včetně aktivistů v oblasti lidských práv.

„Navzdory zásadním reformám v oblasti práv žen v posledních letech, včetně ukončení cestovních omezení, saúdské ženy musí stále získat souhlas opatrovníka, aby se mohly vdát, opustit vězení nebo získat určitou zdravotní péči. Ženy také nadále čelí diskriminaci v oblasti manželství, rozvodu i rozhodnutí týkajících se dětí, včetně péče o dítě,“ napsala organizace HRW.

„Ludžajnina dlouhá léta vězení skončila, ale na svobodě stále není,“ uvedl podle webu The Guardian Adam Coogle, zástupce ředitele pro Blízký východ nevládní organizace Human Rights Watch. „Ludžajn stále nemůžu cestovat a k mlčení byla přinucena podmíněným trestem, který nad ní dosud visí,“ dodal.

Hazlúlová zůstane po svém propuštění v podmínce po dobu tří let, během nichž by mohla být zatčena za jakoukoli nezákonnou činnost. Rovněž jí bude zakázáno cestovat po dobu pěti let, píše CNN.

„Jsme z jejího propuštění nadšení, ale boj za spravedlnost ještě neskončil. Budeme muset na zajištění spravedlnosti Ludžajn velmi tvrdě pracovat, ale jsme touto zprávou ohromně potěšeni,“ řekl aktivistčin bratr Walid pro CNN.

„Nejde o svobodu, pokud součástí jejího propuštění nebude stažení obvinění a jejich nezávislé prošetření nebo zrušení zákazu cestování. Od spravedlnosti jsme proto ještě daleko,“ uvedl Walid.

„Ludžajn je doma!!!“ napsala na Twitteru sestra aktivistky Lina.

Hazlúlová podle CNN na protest proti svému uvěznění zahájila hladovku a připojila se k dalším ženským aktivistkám, které uvedly, že byly během výslechů mučeny a sexuálně napadány maskovanými muži. Rodinní příslušníci aktivistky uvedli, že si během návštěv ve vězení všímali modřin.

K propuštění Hazlúlové vyzývala řada organizací zabývajících se lidskými právy. Ti se na její stranu postavili i v případě letošního ročníku proslulého závodu Rallye Dakar, k jehož bojkotu vyzvaly. Trasa závodu totiž vede přímo okolo věznice Al-Ha’ir, kde si Hazlúlová trest odpykávala.

Propuštění Hazlúlové uvítal i nově zvolený americký prezident Joe Biden. „Je to důležitá bojovnice za lidská práva a její osvobození je správné,“ sdělil Biden v projevu v Pentagonu. Radost z osvobození aktivistky vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron. „Raduji se z osvobození Hazlúlové a sdílím úlevu s její rodinou,“ napsal Macron na Twitteru.

Propuštění aktivistky prostřednictvím svého mluvčího uvítal také generální tajemník OSN António Guterres. Zdůraznil, že je nutné propustit i další lidi, kteří byli uvězněni na základě podobných obvinění. To se ve středu podle webu Middle East Eye rovněž stalo v případě aktivistky a blogerky Nouf Abdulazizové, která na svém blogu pravidelně psala o právech žen, potřebě reforem a osudu uvězněných aktivistek v království.

V saúdských vězeních ale přesto zůstává několik dalších aktivistek, které byly stejně jako Hazlúlová zatčeny v době, kdy království umožnilo ženám řídit auta. Saúdské úřady se tehdy podle webu The Guardian obávaly vyvolání dojmu, že za změnou zákona stál spíše aktivistický tlak než iniciativa vládní garnitury.

Mezi stále uvězněné aktivistky patří i Samar Badawiová, sestra známého a rovněž zatčeného blogera Raifa Badawiho. Badawiová se proslavila zejména aktivitou v oblasti volebního práva žen, podle webu Middle East Eye byla v roce 2011 mezi prvními, kdo u soudu požadoval, aby ženy mohly volit a být voleny v komunálních volbách.