Článek
Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela shoda otevírá cestu k diplomatickému řešení napětí ve Středomoří a zároveň ukazuje, že EU pevně stojí za Kyprem. Ten požadoval tvrdší přístup vůči Ankaře výměnou za svůj souhlas s běloruskými sankcemi.
„Je velmi důležité, že jsme udělali to, na čem jsme se shodli již před několika týdny,“ uvítal Michel konečnou dohodu o postizích vůči čtyřem desítkám Bělorusů odpovědných za volební manipulace a násilné potlačování opozičních protestů. Seznam byl hotov již v polovině září, Kypr jej však dosud při ministerských jednáních blokoval.
Členské země by podle Michela měly sankce formálně schválit ještě dnes. Autoritářský vládce Alexandr Lukašenko, jehož EU jako prezidenta neuznává, ale na seznamu přes naléhání zvláště pobaltských zemí není.
„Budeme samozřejmě sledovat vývoj v Bělorusku,“ podotkl šéf unijních summitů k možnému rozšíření postihů i na Lukašenka. Unie však podle něj zatím preferuje snahu o dialog, který by v Bělorusku mohl vést k ukončení násilností vůči opozici a k vypsání nových voleb.
Ve vztazích s Tureckem budou podle Michela klíčové příští týdny, kdy se uvidí, zda má Ankara zájem o dialog, nebo zda chce pokračovat v průzkumné těžbě u kyperských břehů. Ve druhém případě dnešní dohoda Unii umožňuje sáhnout k tvrdšímu postupu včetně případných sankcí.
JUST IN: The EU will (finally) implement promised sanctions against ~40 Belarusian officials (but not Lukashenko) responsible for alleged election rigging and violence against protesters.
— Teri Schultz (@terischultz) October 1, 2020
"It's very important to do what we had decided," says EU Council President Charles Michel. pic.twitter.com/MgZjUaL86O
„Nyní je na Turecku, aby ukázalo, zda se chce spolu s námi vydat konstruktivní cestou. To je naše dnešní nabídka. Ale zcela jasně říkáme, že v opačném případě máme k dispozici všechny potřebné nástroje,“ řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summitová dohoda by podle ní mohla Ankaru motivovat ke spolupráci nabídkou užšího obchodního partnerství a rozšíření celní unie, pokud se však Turecko nevyvaruje „jednostranných provokací“, může EU sáhnout k sankcím.
Kyperský prezident podle diplomatů během dlouhého jednání ve čtvrtek večer a v noci na dnešek několikrát odmítl průběžně předkládané návrhy jako příliš vstřícné vůči Turecku. Lídři řady dalších zemí včetně předsednického Německa však chtěli předejít dalšímu zhoršení vztahů s partnerem v NATO, který v rámci migrační dohody pomáhá brzdit příliv běženců do Evropy.
