Článek
Americké sankce pocítí třeba i íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a někteří velitelé íránských ozbrojených sil. Trump také oznámil, že se sankce nevyhnou ani íránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu – v oficiálním prohlášení si ale spletl jména, místo Chameneího tak mluvil o bývalém vůdci Rúholláhovi Chomejním. Ten zemřel před 30 lety.
V projevu, který živě odvysílala íránská televize, Rúhání řekl, že sankce proti íránskému nejvyššímu duchovnímu selžou, jelikož nemá žádná aktiva v zahraničí. Zároveň Rúhání označil nejnovější americké sankce proti Íránu za znak zoufalství. „Činy Bílého domu znamenají, že je mentálně retardovaný,“ řekl íránský prezident. „Strategická trpělivost Íránu neznamená, že máme strach,“ doplnil.
Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodu mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil odstoupení Spojených států od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. O té mimo jiné řekl, že je „prohnilý“ a „postavený na lži“. Pak americký prezident uvalil na islámskou republiku nové sankce.
USA jsou otevřené dialogu
V červnu se diplomatické vztahy prudce zhoršily – a to kvůli útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Z toho viní Spojené státy i další země Írán. Minulý týden pak Írán sestřelil americký bezpilotní letoun. Teherán tvrdí, že stroj sestřelil poté, co pronikl do íránského vzdušného prostoru, což Washington popírá a trvá na tom, že incident se stal nad mezinárodními vodami. Odvetný útok ale Trump na poslední chvíli zastavil.
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton uvedl, že dialog je stále možný. A to navzdory novým sankcím. „Prezident drží dveře otevřené pro opravdová jednání, která by kompletně a ověřitelně eliminovala íránský jaderný program, systémy balistických střel i zastavila podporu mezinárodního terorismu a další zákeřné chování," řekl Bolton.
Trump zároveň v úterý odpoledne místního času na svém twitterovém účtu Íránu pohrozil. „Pokud zaútočíte na cokoliv amerického, odpovíme velkou a ohromující silou. A ohromující síla znamená v některých případech vyhlazení,” napsal.
Kratší konec provazu pro Írán
Zatím se ale nezdá, že by jedna ze stran chtěla slevit ze svých nároků. „S nejvyšší pravděpodobností to nakonec bude Írán, kdo zmírní své výroky vůči USA,” uvedl politolog Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Írán je tím, který tahá za kratší konec, je zemí, která je drcená nejen americkými sankcemi. Írán je tou zemí, jejíž hospodářství se hroutí a je závislé na pomoci ze zahraničí,” dodal Kraus.
Podle odborníka nejprve dojde k tajným, nepřímým jednáním za zavřenými dveřmi. „Třeba na půdě OSN nebo pomocí prostředníka," uvedl Kraus. „Teprve poté dojde k přímému bilaterálnímu jednání například na úrovni ministrů zahraničí."
