Článek
Soudní úředníci mohou nadále rozhodovat o zastavení exekucí. Je to naděje pro tisíce lidí, kteří jsou neprávem v exekuci. Podobných případů mohou být podle Ministerstva spravedlnosti statisíce.
Nejvyšší soud úterním verdiktem zamítl návrh libereckého okresního soudu na zrušení části zákona o vyšších soudních úřednících. Ti tak mají nadále pravomoc zastavovat problematické exekuce. „My jsme neshledali porušení Ústavy, která umožňuje, aby vedle soudce působil i laik, jako třeba soudce přísedící,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který případ řešil i jako soudce zpravodaj.
Ministerstvo spravedlnosti už dříve uvedlo, že může existovat okolo 133 tisíc exekucí, které vznikly neprávem kvůli kontroverzním rozhodčím doložkám, a vyzvalo soudy, aby sporné případy do podzimu přezkoumaly. Bez pomoci vyšších soudních úředníků by to soudcům trvalo několik let. „Kdyby měli všechny tyto úkony dělat soudci, tak by se jejich zahlcení mohlo dostat do takového stupně, že by nebyli schopní efektivně plnit svou základní roli, tedy chránit práva občanů,“ dodal Rychetský.
Ústavní soud už v roce 2013 rozhodoval o stejném paragrafu 11 o vyšších soudních úřednících. Tehdy celý paragraf zrušil. Vláda, potažmo parlament později schválily nové znění paragrafu. Ten vylučuje, aby soudní řízení skončilo rozhodnutím úředníka bez možnosti opravného prostředku. „Veškerá rozhodování vyšších soudních úředníků jsou rozhodování, která předcházejí vlastnímu soudnímu řízení, je to jakési předsunuté řízení. Každé jejich rozhodnutí může být napadeno opravným prostředkem, o kterém rozhoduje nezávislá soudní moc,“ vysvětlil Rychetský.
Podle diskutované části zákona může vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a ve správním soudním řízení provádět úkony soudu prvního stupně. Dále pak zákon vymezuje řadu výjimek z tohoto oprávnění, například vedení jednání, rozhodování formou rozsudku nebo rozhodování o předběžném opatření.
Žádná z výjimek však výslovně nedopadá na rozhodování o návrhu na zastavení exekuce, nařízené na základě dřívějšího rozhodnutí soudu. Právě takové oprávnění podle libereckého soudu odporuje Ústavě. Tento výklad však Ústavní soud odmítl.
K exekucím na základě rozhodčí doložky dochází při rozhodčích řízeních. Smluvní strany se mohou již při uzavírání smlouvy dohodnout, že případné spory mezi nimi budou vyňaty z pravomoci soudů a budou řešeny v rozhodčím řízení. Tuto praxi provozovaly zejména banky a úvěrové společnosti.
