Šance pro Hongkong? Zájem o britské občanství roste, stejně tak hněv Číny

Na konci ledna spustila Velká Británie očekávaný vízový program umožňující obyvatelům Hongkongu dát se na cestu, která by po pěti letech života a práce na ostrovech mohla vyústit v získání britského občanství. Britové, kteří na programu pracovali celé měsíce, jsou na něj nyní náležitě hrdí. Jejich pomocnou ruku přijímá víc lidí, než sami očekávali. Britové se tak k nelibosti Pekingu rozhodli celý proces udělat ještě jednodušší.

O nově nabízené vízum mohli původně žádat držitelé britského národního (zámořského) pasu, označovaného jako BN(O), a jejich nejbližší rodinní příslušníci. Pravidla nově umožní život v Británii také dětem narozeným během vyřizovacího procesu. Britské úřady přimhouří oči i v případě, pokud držitel BN(O) pozná nového partnera až po získání víza a rád by ho vzal do Evropy s sebou.

V rámci tohoto režimu by se britskými občany mohly stát až tři miliony držitelů BN(O) a okolo 2,3 milionu na nich závislých osob.

Nejde o formu amerického snu, ale o pečlivě naplánovaný a financovaný plán s názvem Welcome Hong Kongers, do kterého se vláda Spojeného království minulý týden rozhodla vložit 43 milionů liber.

Objemný finanční balíček půjde na pomoc novým přistěhovalcům k zaplacení podpory a nákladů na bydlení, ale také třeba na lekce anglického jazyka. Britové rovněž zřídí 12 virtuálních regionálních kanceláří, které budou Hongkonžanům pomáhat s registrací u lékařů a ve školách. Tyto „Welcome Hubs“ budou nově přistěhovaným nabízet poradenství při podnikání či v případě jakéhokoli jiného problému.

„Tento krok přináší historický a morální závazek Spojeného království vůči lidem z Hongkongu, kteří se rozhodli zachovat své vazby na Spojené království tím, že v roce 1997 přijali status BN(O). Teď jim nabídneme cestu k životu ve Velké Británii,“ uvádí britská strana.

Podle údajů britské vlády začal vízový program pro držitele britského zámořského pasu přijímat žádosti na začátku tohoto roku. Jen do 19. března úřady obdržely přibližně 27 tisíc žádostí. Jelikož úspěšní žadatelé mohou do Velké Británie přijet i se svými nejbližšími rodinnými příslušníky, konečný počet Hongkonžanů v Británii bude mnohem vyšší. Pokud bude zájem narůstat tímto tempem, mohlo by během prvního roku od spuštění vízové akce přijít více než 150 tisíc žádostí, což by předčilo veškerá očekávání.

Britský ministr bydlení, komunit a místních samospráv Robert Jenrick ve svém prohlášení poukázal na to, že má tento britský plán zajistit přistěhovalcům „ten nejlepší možný začátek“. Zdůraznil také, že Británie „bude plnit své povinnosti vůči obyvatelům Hongkongu, aby tyto rodiny mohly považovat Británii za svůj domov“. Britské úřady umožňují částem rodin žadatelů přicestovat předem, zařídit zázemí a následně příjezd zbytku členů domácnosti.

Cestování mezi Británií a Hongkongem však donedávna znemožňovaly cestovní restrikce. Až 12. dubna oznámila správkyně Hongkongu Carrie Lamová, že ruší zákaz příletu z Británie do Hongkongu, který platil od prosince, kdy se v zemi objevila nová mutace koronaviru. Lamová po měsících kritiky rozhodla, že z Evropy může přiletět kdokoli, kdo si dojedná hotelový pokoj, ve kterém stráví povinnou 21denní karanténu. Podle místních ale na lince Británie-Hongkong stále panuje spíš chaos a boje o letenky.

Držitelům BN(O) dokument původně nedával právo pracovat nebo žít ve Velké Británii. To se změnilo v loňském roce poté, co na rozkaz Pekingu začal v Hongkongu platit zákon o národní bezpečnosti, který mimo jiné zakazuje spolčování se zahraničními silami. Zákon měl zásadní dopad na politický život ve městě, přičemž téměř každý prominentní opoziční politik v současné době čelí obvinění z podvracení režimu.

Zatímco na příjezd do Británie dosáhnou miliony Hongkonžanů, mladí účastníci demonstrací, které zachvátily město v roce 2019, se narodili příliš pozdě. V uplynulém roce čínské orgány začaly shromažďovat a trestně stíhat osoby podezřelé z trestných činů souvisejících s protesty. Další lídři protestních hnutí a aktivisté čelí obvinění podle zákona o národní bezpečnosti.

Posledním medializovaným případem je poskytnutí politického azylu v Británii aktivistovi a bývalému politikovi Nathanu Lawovi. Čínské úřady obvinily Spojené království z ukrývání „podezřelého z trestného činu“. Zatykač, který byl na něj vydán podle pekingského zákona o národní bezpečnosti, vystavil dle Britů Lawa „tvrdému politickému pronásledování“.

Podle zákona o národní bezpečnosti bylo zatčeno nejméně 100 prodemokratických osobností. Čísla zveřejněná v pátek ukazují, že kvůli masovým protestům z roku 2019 bylo zatčeno více než 10 200 lidí.

„Rozhodně se stavíme proti přechovávání zločinců v jakékoli formě v jakékoli zemi, organizací nebo jednotlivcem,“ řekl ve čtvrtek Čao Li-ťien, mluvčí čínského ministerstva zahraničí. „Pokud Spojené království otevřeně podpoří ty, kteří usilují o nezávislost Hongkongu, a poskytnou úkryt podezřelým, bude to představovat hrubý zásah do hongkongských soudních záležitostí a porušení mezinárodního práva a základních norem upravujících mezinárodní vztahy.“

Zákon o národní bezpečnosti ale sám o sobě nestačil. „Pokud si při řízení auta uvědomíte, že cesta, po které jedete, je stále náročnější a nebezpečnější, pojedete dál? Určitě odbočíte a pojedete bezpečnější a tou správnou cestou. Nemyslím si, že je na tom něco těžkého k pochopení,“ pronesl vysoce postavený představitel Pekingu na hongkongské půdě v pondělí. Tan Tieniu okřídlenou metaforou nechtěl sdělit nic jiného než pocit Pekingu, že utahování šroubů v Hongkongu je tou jedinou správnou cestou.

„Demokracie není univerzální. Myslím, že asi mohu otevřeně říci, že demokracie neznamená ‚co člověk, to jeden hlas‘. Existuje mnoho forem demokracie. Nejdůležitější je, aby přijatá forma demokracie přispívala k rozvoji země a společnosti a mohla mít za následek řádnou správu věcí veřejných,“ dodal k ospravedlnění změn, které se v Hongkongu chystají.

Hongkong byl i letos jedním z hlavních témat zasedání Stálého výboru Národního lidového kongresu, tedy hlavního zákonodárného orgánu v Číně. V loňském roce se rozhodlo o národním bezpečnostním zákonu, letos o přepracování hongkongského volebního systému tak, aby se ve městě dostali na vlivná místa pouze „vlastenci“.

Nejvyšší čínský zákonodárný orgán minulý měsíc hlasoval pro rozšíření hongkongské legislativní rady ze 70 na 90 křesel, ale zřetelně zkreslil šance ve prospěch propekingského tábora. Pouze 20 z nich bude přímo voleno obyvateli jednotlivých regionálních oblastí.

Snížením počtu přímo volených křesel v zákonodárném sboru tak fakticky utrpí už tak utlačovaná prodemokratická síla Hongkongu. Úředníci tvrdí, že jsou tato opatření nutná k nastolení „demokracie s hongkongskými charakteristikami“. Podle kritiků jde o další z kroků k potlačení opozičních hlasů.

Pro další zabránění problémů s prodemokratickými tábory byl v jeden moment na stole také návrh, který by z odevzdávání prázdných volebních lístků udělal ilegální činnost. V úterý však šéfka Hongkongu Carrie Lamová předstoupila před média a uvedla věci na pravou míru.

„Respektujeme právo každého voliče na výběr a umožnit mu, aby si s přidělenými hlasovacími lístky udělal, co uzná za vhodné. Vláda nebude regulovat jejich výběr, ať už jde o výběr kandidáta, nebo vůbec žádného kandidáta, nebo poškození hlasovacího lístku, aby byl neplatný,“ řekla Lamová. Dodala však, že „organizování a podněcování voličů ke kolektivní akci by mohlo být považováno za manipulaci voleb“.

Všechno toto dění se setkalo s širokou kritikou v zámoří, zejména ze strany Spojeného království, podle kterého Čína porušuje dohodu upravující předání Hongkongu z roku 1997. Peking zase obviňuje Londýn, že tutéž dohodu porušuje jeho velkorysá nabídka na získání občanství. Řeč je o dohodě, díky které měl Hongkong do roku 2047 zůstat veskrze svobodným územím.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťien ve svém projevu na začátku tohoto roku obvinil Spojené království z ignorování skutečnosti, že „je to již 24 let od doby, kdy se Hongkong vrátil vlasti“. Dle něj plán BN(O) „vážně porušuje suverenitu Číny, hrubě zasahuje do hongkongských záležitostí a vnitřních záležitostí Číny a vážně porušuje mezinárodní právo a základní normy mezinárodních vztahů“.

Pekingská a hongkongská vláda uvedly, že již nebudou uznávat pasy BN(O) jako platný cestovní doklad. Většina majitelů těchto pasů však vlastní i hongkongský či jiný doklad.