Článek
ThyssenKrupp patří k německému domácímu stříbru – historie původních firem se začala psát na konci 19. století a samotný holding vznikl spojením společností Thyssen a Hoesch-Krupp v roce 1999. Pod jedním vedením se spojila například tradiční výroba oceli, zbrojní program i výroba výtahů. Teď však všechno směřuje k tomu, že co akcionáři spojili, neúprosné zákony trhu rozetnou.
Podnik totiž hlásí gigantické dluhy ve výši zhruba sedmi miliard eur, ztráta v prvních třech měsících účetního roku firmy činila 372 milionů eur a naděje na zlepšení v dohledu rozhodně není. Generální ředitelka společnosti Martina Merzová uvedla, že poslední údaje hospodaření firmy nejsou povzbudivé, což se rovná přiznání, že podnik s více než stoletou historií jede na plný plyn směr bankrot.
Manažeři proto hledají cesty, jak firmu zefektivnit a zeštíhlit – a to doslova. Jako Jednu z cest, jak vybřednout z dluhů, manažeři navrhují rozprodej divizí, které nesouvisejí s hlavním byznysem. A to je například výroba výtahů, protože u ní mají dokonce hned několik zájemců.
Nejvyšší nabídku podle informací agentur Bloomberg a Reuters nabídla finská společnost Kone. Za německého konkurenta je ochotná dát 17 miliard eur. Jenže Finové už tak patří do výtahářské (a eskalátorové) první ligy a kdyby si přikoupili ještě konkurenci z Německa, rozezněly by se poplašné zvonky ve všech kancelářích všech antimonopolních úřadů, minimálně v Evropě. Ostatně švýcarský konkurent Schindler už avizoval, že použije všechny páky, aby případné spojení zablokoval.
A to si lidé v nejvyšším vedení holdingu ThyssenKrupp dobře uvědomují, nakonec by kvůli hlídačům konkurence nemuseli celou sumu dostat, zatímco kdyby se spokojili s nižší nabídkou zhruba 16 miliard eur, mohli by si ušetřit možné budoucí spory. O jejich výtahy se totiž ucházejí třeba investiční fondy The Blackstone Group, Advent International a Brookfield Asset Management – a u nich by antimonopolní úřady byly v klidu. Navíc někteří zájemci nabídli ThyssenKrupp, že by si mohl ve výtahové divizi udržet menšinový podíl.
Kone se hodně snaží manažery ThyssenKrupp uklidnit – například tím, že případné právní spory vezme na sebe nebo že výrobu v Evropě zcela převede na společnost CVC Capital Partners, se kterou do největšího obchodu ve své historii jde. A nabídku ještě osladili tím, že i kdyby nakonec z obchodu sešlo, mohli by si Němci část zaplacených peněz nechat.
Firma ThyssenKrupp se totiž už v minulosti s ochránci konkurence střetla, spojení s ocelářským impériem Tata Steel podle agentury Bloomberg torpédovala z pozice eurokomisařky pro hospodářskou soutěž nynější místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová.
Německému konglomerátu nevyhovuje trojkombinace nízké poptávky po evropské oceli, rostoucí ceny železné rudy a slabého zájmu automobilového průmyslu. Když se k tomu přidá zpomalování průmyslu v Německu i v Číně doplněný vysokými výdaji na penze bývalých zaměstnanců, nelze se divit červeným číslům v účetnictví.
Akcie firmy, která zaměstnává přes 160 tisíc lidí v 78 zemích světa, na zprávy o případném prodeji zareagovaly růstem o jedno procento. Celou společnost ThyssenKrupp to ocenilo zhruba na sedm miliard eur. Pokud chce tedy někdo dát jen za výtahy 16 nebo 17 miliard eur, přichází s pěknou nabídkou. Verdikt by měl padnout do konce měsíce.
