Článek
Někdejší kapitán reprezentačního týmu házené vede rozhovor s někdejším nejlepším hráčem planety. To je nový díl pořadu Bez frází plus. Jeho hostem byl tentokrát Filip Jícha. Osobnost, která na palubovkách sbírala nejprestižnější světové trofeje a ocenění jako hráč, a stejně úspěšná je nyní i v kariéře trenéra. Okamžitě pochopíte proč.
„Sám nevím, jak do svého života úspěchy přitahuju, ale vím, že pokavaď se mi něco nepodaří a je mi nějaká životní situace nepříjemná, vždy si z ní nakonec odnáším pozitivní emoce. Zpětně nevidím v katastrofě katastrofu, ale příležitost, jak být příště lepší,“ říká Filip Jícha.
„Jako hráč jsem své první finále Ligy mistrů prohrál, hrál jsem hrozně. Ale chuť pracovat dál musí vždy převážit to ostatní. Lidé vidí jen úspěchy, tu třešničku na dortu, která je uchopitelná. Ale není nejdůležitější. Mnohem důležitější je ten proces, kdy si pro úspěch jdeme. Na konci téhle cesty si pak totiž člověk vždycky řekne, že to stálo za to. A je to jako droga. Jakmile tahle část nikdy nekončící cesty skončí, chcete to zažívat znovu. A chcete víc.“
Nejlepší házenkář světa pro rok 2010, dvojnásobný vítěz Ligy mistrů a sedminásobný šampion německé Bundesligy v letošní sezoně THW Kiel dovedl k triumfu v obou nejprestižnějších soutěžích také jako hlavní trenér. Jako vůbec první člověk v házenkářské historii to dokázal s jedním klubem.
V rozhovoru, který si můžete pustit v hlavním videu tohoto článku, hovoří o házené v souvislostech, ze kterých mohou lidé čerpat inspiraci i do běžného – ne sportovního – života. Mluvil o strachu z úspěchu, o psychice člověka v těžkých situacích, i náladě ve společnosti, kterou poznamenala celosvětová pandemie.
Vždyť na ni doplatil i THW Kiel, aktuálně nejlepší házenkářský klub planety, v němž všichni hráči i funkcionáři museli před sezonou přistoupit na padesátiprocentní snížení svých platů.
„Tahle situace je celosvětová, není jen o nás (sportovcích). Každý hráč si musí uvědomit, že jsme pořád privilegovaní lidé. A že jsou mezi námi tací, které pandemie zasáhla mnohem hůře. Proto jsem celému týmu hned na začátku sezony řekl, že je pro mě tohle téma uzavřené,“ zdůrazňuje.
„To, že jsme se vzdali části svých platů, abychom umožnili klubu přežít, přece neznamená, že se vzdáme i svých cílů a snů. Že máme polovinu peněz, neznamená, že budeme dělat jen polovinu své práce. To by pro mě bylo nemyslitelné,“ dodává.
Bez frází plus vychází na Seznam Zprávách v premiéře každé pondělí ve 12:00.
Filip Jícha: Neviditelné tetování
Je neuvěřitelné, že titul nejlepší házenkář světa dostal někdo ze země, která tenhle sport nehraje na tak vysoké úrovni a nemá ani lidi ve sférách, kde by za nás mohli víc lobbovat. Přesto mě zařadili do společnosti velikánů.
Na přebírání jsem byl z Česka jen já s rodinou. Vnímal jsem to tak, že nereprezentuju náš svaz, reprezentuju Českou republiku.
Zemi, v níž se o mě najednou zvedl zájem jen proto, že někdo něco potvrdil anketou…
Přišlo mi to umělé.
Proč se mnou najednou tihle lidé chtějí mluvit? Kdybych to ocenění neměl a hrál jsem osm let stejně na svém tehdejším levelu, věděli by o tom? Nemyslím si. Stejně by neměli ponětí.
Neměli ho ani tehdy.
Proto mi ani nevadí, co mi říkají kamarádi, a sice že bych si u nás zasloužil být daleko víc známý. Proč? Když vidím, jaké momentální celebrity se tu řeší, přijde mi to vtipné. Přitom Česká republika má tolik lidí, kteří jsou ve svém oboru absolutními špičkami, tolik osobností, z nichž by se dala čerpat inspirace… Ale my jsme někdy tak tupí, že radši oslavujeme tupce.
Přesto jsem rád Čechem, jsem pyšný na tu spoustu speciálních chlapů a žen. Ač jsme malá země, potkáte vždycky ve světě někoho od nás, kdo má výjimečný příběh a mnohdy je jeden z nejlepších ve svém oboru vůbec. Přitom o něm u nás nikdo neví.
Toto je úryvek z příběhu Bez frází někdejšího nejlepšího házenkáře světa. Celý příběh si můžete pustit na tomto odkazu.
