Článek
Manuma Samoa je tým ze západní části Samojských ostrovů, který měl 14. března odehrát svůj první zápas sezóny v rámci ligy Global Rapid Rugby. Aby se hráči dostatečně připravili, odletěli už 23. února na Nový Zéland, kde v Aucklandu podstoupili dvoutýdenní tréninkový kemp. Následně se přesunuli do cílové destinace, australského Perthu, kde i přes předcházející přípravu nestačili na domácí tým. Auckland měl být pro tým mimo jiné i přestupní stanicí pro zpáteční let domů, kde je 21. března čekal další zápas, informoval web BBC News.
Cesta domů byla týmu ale značně zkomplikována. Samojská vláda totiž rozhodla, že od 15. března bude muset každý, kdo do země přijede z jakékoliv z celkem 33 stanovených zemí, podstoupit domácí karanténu ještě před tím, než vycestuje. Austrálie, kde se tým v danou chvíli nacházel, byla jednou z nich. Hráči se tak společně vrátili alespoň na Nový Zéland, kde byli nuceni podstoupit požadovanou izolaci. Areál v Aucklandu, kde se na zápas připravovali, byl stále k dispozici a hranice země pro ně byly otevřené.
Ragbisté nejdříve ze Samoy cestovali do Aucklandu, následně do Perthu.
Několik dní poté, co hráči nastoupili do karantény, ale přišlo další rozhodnutí vlády; Samoa bude od 26. března uzavřena pro jakékoliv cestování. Nikdo tak nemohl ze země odcestovat a ani přicestovat, tým tímto rozhodnutím oficiálně uvázl na Novém Zélandu, jeho izolace totiž měla skončit až 30. března.
V areálu, který se týmu stal dočasným domovem, byla hráčům přidělena jen jedna velká místnost. Manažeři týmu a ostatní, kteří tým doprovázeli, byli ubytováni v menších pokojích.
„Neměli jsme moc soukromí. Pár kluků dokonce chrápalo,“ okomentoval zpětně situaci jeden z hráčů, Theodore McFarland. I přes chrápající spoluhráče prý ale zůstala mezi 20 hráči, kteří místnost obývali, dobrá nálada. Nejčastější výplní volného času se týmu stalo bingo a posilování.
Za malou posilovnu jim sloužil přímo jejich pokoj, ale díky skulině v koronavirových omezeních mohli trénovat i venku. I když už na Novém Zélandu platila omezení volného pohybu, sportovat osamoceně či s lidmi, se kterými člověk žije, bylo možné. Tým tak na svých sociálních sítích sdílel s fanoušky videa i fotografie z venkovních tréninků.
Always a good run with the boys & the man himself Brian P Lima #mondayfunday
Zveřejnil(a) Theo McFarland dne Neděle 26. dubna 2020
Monotónnost, kterou přinášel každý další den, byla pro hráče psychicky náročná. Manažer týmu Tuala Pat Leota dokonce pro BBC uvedl, že nyní již tuší, jak se asi cítí vězni. Všeobecnému naladění po tolika dnech nepřidávalo ani neustálé oddalování návratu domů. Ten byl nejdříve stanoven na duben, později na druhou polovinu května, přesné datum se ale stále měnilo.
Vytoužený den přišel až minulý týden, tým mohl opustit Nový Zéland a odcestovat zpátky k rodinám, které na ně více než tři měsíce čekaly doma. Samoa je ovšem jedna ze zemí, kde dosud nebyl potvrzen ani jeden případ nákazy koronavirem, a tamní úřady nenechávají nic náhodě. Poté, co hráči vystoupili z letadla, museli se opět odebrat do domácí karantény na další dva týdny, tentokrát už ale téměř každý na vlastní pěst.
„Byli jsme tam jako rodina. Myslím, že proto to asi bylo jednodušší, teď tu ale nemám nikoho,“ sdělil McFarland, jenž je nyní v izolaci sám. Cesta, kterou před 104 dny s ostatními započal, je ale téměř u konce.
