Sametová revoluce: Jaké události následovaly po 17. listopadu 1989?

Brutální zásah Veřejné bezpečnosti proti demonstrujícím 17. listopadu pobouřil nejen většinu společnosti, ale také některé z komunistů.

Jako první se připojili herci, kteří se sešli další den spolu se studenty v Realistickém divadle a začali organizovat stávku. Klíčová pro zvrat událostí byla informace o ubitém studentovi Martinu Šmídovi, tato následně vyburcovala celou společnost. Zprávu rozšířila vrátná vysokoškolských kolejí Drahomíra Drážská, následně informaci novinář Petr Uhl vypustil také do rádia Svobodná Evropa. Později se ale toto zpráva ukázala jako nepravdivá.

Novinář Petr Uhl byl zadržen a obviněn za rozšíření zprávy o ubití Martina Šmída. S ním byla zadržena i jeho manželka. Zadržena byla i Drahomíra Drážská, která následně popřela svojí původní výpověď o úmrtí studenta Martina Šmída.

Alexandr Vondra, Václav Havel, Rudolf Battěk, Jan Urban a další, jakožto opozice začali formovat Občanské fórum. Studenty byl založen koordinační stávkový výbor.

Konala se mimořádní schůze vlád Československa, Česka a Slovenka. Premiér Ladislav Adamec, který byl nakloněn vyjednávání s protestujícími, navrhl, aby byl zásah proti demonstrantům 17. listopadu prohlášen za neadekvátní a politováníhodný. Tento návrh byl ale členy vlády odmítnut.

200 tisíc lidí si vyslechlo na Václavském náměstí projevy představitelů Občanského fóra a dalších významných osobností, mluvily z Melantrichova balkónu. Václav Havel oznámil program Občanského fóra, dav tleskal nebo se ozývalo cinkání klíči.

Demonstrovalo se nejen v Praze, ale většinou v každém větším městě. Proti nepokojům byla připravena zasáhnout v krajním případě i armáda.

Představitelé lidové armády se setkali v Praze, na tomto setkání byla vyjádřena podpora vládě a připravenost zasáhnout proti „podvracečům režimu“. Odpoledne se konalo zasedání Občanského fóra, po jeho ukončení vyrazili jeho představitelé podpořit demonstranty na Václavské náměstí.

Generální tajemník Miloš Jakeš a ostatní členové předsednictva ústředního výboru se vzdali svých funkcí na mimořádném jednání Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Občanské fórum ve svém vyjádření označilo tato odstoupení za nedostatečná.

Na Letenské pláni se sešlo na 800 tisíc lidí. Jednalo se o největší demonstraci v rámci sametové revoluce.

Předseda vlády Ladislav Adamec předstoupil před demonstrující na Letné. V projevu pochvaloval dosavadní jednání s opozicí a nabádal k odvolání generální stávky. Občanské fórum vydalo programové zásady, na večerním jednání ÚV KSČ se funkcionáři shodli na další ústupcích.

Na celém území ČSSR v pravé poledne proběhla generální dvouhodinová stávka, zapojila se do ní většina institucí.

Ladislav Adamec oznámil, že do 3. prosince představí novou vládu. V kabinetě mělo dle něj zasednout 15 komunistických členů, což se nelíbilo opozici. Občanské fórum pohrozilo další generální stávkou, vláda následně rezignovala, nová byla jmenována o 3 dny později pouze s 10 komunisty. Ve stejný den jako byla oznámena nová vláda, rezignoval prezident Gustáv Husák.

Václav Havel byl jednomyslně zvolen prezidentem Československa.

Jako Sametová revoluce je označováno období mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989. V bývalém Československu tehdy došlo k politickým změnám, jejichž výsledkem byl pád komunistického režimu. „Sametová revoluce“ se toto období nazývá také proto, že v tomto období, kromě napadení studentů Veřejnou bezpečností 17. listopadu, nedošlo k žádnému násilí a nikdo nezemřel.

Více o 17. listopadu čtěte zde >