Článek
Ze zdi vyrůstá řádka ředkviček. To by nebylo zase tak nic divného. Ostatně za rohem před další z budov České zemědělské univerzity stojí vertikální zahrada, a ta květinami přetéká. V laboratoři věděckého týmu Jana Lukačeviče je ale na první pohled něco jinak. Rostliny sice vyrůstají z téměř kolmé stěny, ale nepotřebují k tomu ani hrudku hlíny.
Biologové totiž tady využívají aeroponie. Kořeny zeleniny tak sice visí ve vzduchu za dělící přepážkou zcela obnaženě, ale vody, dusíku nebo fosforu nutných k růstu mají dost. Jednou za půl minuty tak laboratoř zahučí a systém ve stěně automaticky rozpráší na kořeny živný roztok.
„Nejčastěji se takto pěstuje listová zelenina, protože má krátký životní cyklus, a plodová, jako jsou třeba rajče, cuketa, lilek nebo paprika,“ vysvětluje bioložka Karolína Pumprová. V aeroponické laboratoři na ČZU pěstují ředkvičky, bazalku a hlávková salát – jeho vegetační cyklus se vědcům díky speciálnímu osvětlení, přisunu živin a kontrole teploty podařilo o polovinu zkrátit, dá se tak sklízet i desetkrát ročně.
Aeroponický způsob pěstování zeleniny testuje několik vědeckých týmů po celém světě. Je to nezbytný krok pro budoucí vesmírné mise na Mars. „Logisticky je neudržitelné, aby si tam posádka vezla veškeré zásoby jídla,“ vysvětluje šéf projektu Jan Lukačevič, proč první astronauti na Marsu budou především zemědělci.
Jenže rudá planeta není zrovna snem farmářů. Chybí na ní voda, mrzne, povrch je bombardován zářením, půda obsahuje toxické látky a v atmosféře je nedostatek dusíku. Proto se vědci chtějí obejít bez půdy, vody i světla a schovat celý pěstební proces pod střechu.
To umožňuje právě aeroponie. Technologii už úspěšně odzkoušeli vědci z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR). V rámci projektu Eden ISS vypěstovali 268 kilogramů čerstvé zeleniny na 12,5 čtverečních metrech, a to za pouhých devět a půl měsíce.
„V průběhu jednoho roku v Antarktidě náš skleník jasně dokázal, že v malém prostoru je možné zajistit dostatek jídla, které doplní stravu budoucí šestičlenné posádky asi třetinou čerstvě pěstované produkce,“ představil v polovině srpna výsledky vedoucí projektu Daniel Schubert z DLR.
Německý výzkumný tým také navrhl koncept vesmírného skleníku, který by vynesla na Mars nebo Měsíc raketa Falcon 9. Byl by více než dvakrát větší než ten v Antarktidě a každému astronautovi by zajistil půl kilogramu čerstvé zeleniny denně.
Právě od vědců operujících na nejopuštěnějším kontinentu planety získal český tým semínka hlávkového salátu. Ty kultivovala americká NASA přímo na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
„Smyslem projektu je zdokonalit technologii aeroponie, aby se dala používat jak v kosmickém prostředí na planetě Mars, tak i tady na Zemi, protože nás čekají různé výzvy v souvislosti se změnou klimatu,“ dodává Lukačevič.
Aeroponie je sice zatím technologicky i ekonomicky náročná, podle Lukačeviče by se ale dala v budoucnu využít právě i v místech, kde bude nedostatek vody, třeba na Blízkém východě. První dílčí výsledky bude mít tým už na konci září, kdy očekává první sklizeň.
