Článek
Rozhodnutí ústavních soudců, kteří smetli již schválené zdanění restitučních náhrad, zvýší nejen právní jistotu církví, ale může prospět také podnikatelům. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká právník Jakub Kříž, jenž u soudu zastupoval skupinu senátorů. K jejich návrhu se přiklonila velká většina soudců, peníze pro církve tak zůstanou dál nezdaněné.
Proč se podle vás Ústavní soud postavil na stranu senátorů a zrušil zdanění církevních náhrad?
Ústavní soud dospěl k závěru, že ačkoli se schválené opatření tvářilo jako daňový zákon, ve skutečnosti se o daňový zákon nejedná, nemá žádný daňový účel. Jeho účelem bylo zpětně změnit již jednou přiznanou výši finančních náhrad církvím. Byl by to retroaktivní zásah.
Vyzdvihl byste něco z podrobného zdůvodnění verdiktu?
Důležité je, že finanční náhrada má podle Ústavního soudu restituční charakter, není to tedy žádná podpora církví. Soud také relativně otevřeně a tvrdě zkritizoval zákonodárce, parlament, že přijetím novely byly porušeny zásady demokratického právního státu. Obecně je nález soudu dobrou zprávou pro stabilitu podnikatelského prostředí.
Jak může rozhodnutí soudu o církvích náhradách prospět podnikatelům?
Celá ta věc ve skutečnosti není specificky „církevnická“. Předmětem sporu bylo, zda stát může pod rouškou zdanění dodatečně snižovat již přiznaná práva. Soud potvrdil, že nemůže. A to má příznivý dopad na stabilitu podnikatelského prostředí.
Mají církve po tomto rozhodnutí větší jistotu, že restituce zůstanou tak, jak byly schváleny, včetně vyplácení náhrad v původně stanovené výši?
Myslím si, že mají. I když do budoucna samozřejmě nelze vyloučit, že někoho napadne zkusit to znovu a zkusí do restitucí zasáhnout. Po tomto nálezu Ústavního soudu si už ale nedovedu představit, jaká revize církevních restitucí by mohla být v souladu s Ústavou.
Přesto, neexistuje nějaká možnost, jak restituce omezit?
Čistě teoretická možnost existuje a zmínil ji i Ústavní soud, když řekl, že nejsou důvody pro retroaktivní zásah. Jde o to, že pouze mimořádné okolnosti v dějinách státu mohou za běžných okolností odůvodnit protiústavní akt. Aby takový zásah byl ústavně konformní, musela by například vypuknout válka nebo se stát nějaká mimořádná živelná pohroma,
Je to pro církve úleva z praktického hlediska? Musely se asi připravovat i na variantu, že budou muset platit daně.
Církve si hlavně oddechly. Na zdanění se samozřejmě nějak chystaly, ale nic zásadního dělat nemusí.
Proti nálezu se postavili dva z ústavních soudců, Radovan Suchánek a Josef Fiala, kteří zdanění peněz pro církve podpořili. Co říkáte na jejich argumenty?
Ještě jsem odlišné stanovisko nečetl, takže ho nemohu komentovat. Mohu jen zdůraznit, že naprostá většina soudců se shodla a vyhověla podnětu senátorů.
