Článek
Andrej Babiš měl vždycky velký drajv a tah na branku. S urputností sobě vlastní dokázal přesvědčit podstatnou část národa, že dokáže změnit život v zemi k lepšímu. Všechno mu hrálo do karet, nemohl prohrát.
Stačilo pár týdnů a je jasné, že největším politickým nepřítelem Andreje Babiše je on sám.
Kdo to chce vidět, už delší dobu ví, že lídr hnutí ANO nezařídil vlastně vůbec nic. Na důchodovou reformu ani nesáhl, veřejné finance rozfofroval, státní správu kvůli svým mocenským choutkám na roky zdevastoval.
Ke cti mu slouží to, že rozmetal letité klientelistické a lobbistické struktury, které si ze státu dělaly dojnou krávu. Je taky ale fér dodat, že je nahradil těmi vlastními. Radmila Kleslová či Jaroslav Faltýnek jsou toho nejznámějším příkladem. A sám si svým politickým angažmá přilepšil na miliardových dotacích pro svůj Agrofert.
Tohle všechno vlastně není nic překvapivého. Není to vůči voličům fér, ale takhle zkrátka někteří premiéři fungují. Za ty roky jsem si zvykla, že spousta lidí šla do politiky s tím, že něco změní, něco dokážou, a dost často se na konci ukázalo, že to byla jen zbožná přání. Slovníkem současného premiéra: nakonec prostě taky „kradli“.
A Andrej Babiš se zkrátka stal jedním z nich. Stal se v tomto ohledu tím, čím být nikdy nechtěl, proti čemu se vymezoval a čemu opovržlivě říkal „politik“.
Jenže v jedné věci politikem v pravém slova smyslu nebude nikdy. Jsou okamžiky, kdy jdou Čapí hnízda a nucené prázdniny synů na Krymu stranou. A kdy se i politici, kteří nechodili do nedělní školy a politika je pro ně výtahem k moci a penězům, seberou a začnou pracovat i pro občany.
Teď právě prožíváme jeden z nich. A jde v nich o lidské životy.
K naší smůle se ale právě v téhle chvíli z bojovného, „urputného hovada“, jak sám sebe ještě nedávno nazýval, stal ukňouraný, unavený pán, který si do televizních kamer stěžuje, jak mu to všichni kazí. A snaží se nám namluvit, že stát řídí epidemiologové.
Tím, kdo celou zemi zavlekl do problému, je ale premiér osobně. A jeho vlastní neschopnost.
Je to na první pohled možná překvapivé. Má za zády holding, který vybudoval, tisícovky lidí, které v byznysu zaměstnává a Agrofert mu každý rok generuje miliardové zisky. Jak je tedy možné, že totéž nedokázal v politice, jak sliboval?
Protože premiér musí pracovat. Minimálně v době krize to je vidět. Musí mít plán, musí mít scénáře, které mu napovědí, že když udělá A, stane se B. Nemluvě o tom, že tyhle plány je třeba srozumitelně lidem vysvětlit.
Andrej Babiš nic z toho nemá. Prostě a jednoduše se na to vykašlal. Že to je jen moje domněnka?
Zde jsou fakta.
Pro druhou vlnu epidemie, v níž se právě nacházíme, premiér nikdy žádný plán neměl. A přiznal se k tomu on sám. Bylo to v červnu, kdy se z něj opozice po jarním vládním selhání s ochrannými pomůckami snažila vymoci podzimní scénář. A premiér jí opáčil, že žádný speciální plán není třeba.
„Plán je takový, že každý den to sledujeme, chytrá karanténa to sleduje,“ prohlásil. „Jsme připraveni na druhou vlnu. Máme skvělé technologie, chytrá karanténa funguje. Z první vlny jsme se poučili a jsme připraveni…Nechápu, co od nás opozice chce, už to nebude nikdy plošné opatření.“
O necelé tři týdny později se ale ukázalo, že chytrá karanténa nefunguje, hygiena nestíhá testovat ani trasovat, a izolovat tak přenašeče. A v té době se Andrej Babiš zjevně rozhodl, že bude varovné trendy ze statistik ignorovat.
Kdyby se v létě zmobilizoval, začal pracovat a ten plán připravil, ještě by to stihl. Místo toho odletěl na Krétu, protože měl přece zaplacený pobyt, a na konci prázdnin osobním zásahem zvrátil rozhodnutí expertů o přísnějších opatřeních.
Ministerský předseda přitom přiznal nejen to, že plán neměl, dokonce na sebe prozradil, že čekal, až mu ho někdo donese. Bohužel pro nás se to stalo až koncem srpna, kdy už se nákaza vymkla kontrole. Do té doby mu jej nikdo nedal, jak řekl. Tedy ho za něj neodpracoval. A premiér to neřešil.
„Za první vlny přišel externí expert s matematickým modelem na základě situace v Itálii, který fungoval. Proto jsme udělali ihned ta opatření, šli vlastní cestou, byli první v Evropě, zachránili tisíce životů a nenastal scénář jako v Itálii. Ano, pak jsme rozvolnili. Ale první matematický model, se kterým přišel stejný expert, byl až 31. srpna. První matematický model z ministerstva zdravotnictví od pana profesora Duška přišel dokonce až 18. září. Takže mi samozřejmě můžete vyčítat leccos, ale je nutné se podívat na souvislosti,“ svalil vinu za své vlastní selhání na nejmenovaného externího experta.
Jinými slovy, zase totéž: nikdo to za mě neodpracoval.
Andrej Babiš nikdy nebyl žádný hrdina. Jako většina z nás nemá rád konflikty a upřímně nesnáší porážky. V takových chvílích zaleze a čeká, až se to přežene, nebo řekne svým spolupracovníkům legendární větu: vyřešte to.
A udělal to i teď. Vládní restrikce ve čtvrtek opět nechal oznámit jen svého plukovníka; žádný projev a omluvy občanům.
Ostatně i ta aktuální opatření jsou v duchu momentálního zbabělého postoje premiéra. Když kývl na to, že hospody mají zavírat už v osm večer, je to pro většinu z nich to samé, jako kdyby musely řízeně zavřít úplně. Jenže v tomhle případě jim stát nebude muset platit odškodnění, protože přece mohou mít otevřeno přes den.
Nemluvě o lékařích a sestrách, na kterých nyní do značné míry záleží, zda zdravotnický systém epidemii a příliv nemocných zvládne. A jak mi řeklo hned několik z nich: „Nejvíc se bojíme, že budeme muset rozhodovat, komu poskytneme adekvátní péči a komu ne.“ Víte, že tihle lidé doteď nemají na účtech odměny, které jim Andrej Babiš osobně nasliboval za jarní vlnu?
Sice platí pravidlo, že v půlce kopce se nepřepřahá, ale čím dřív Andrej Babiš z pozice ministerského předsedy odejde, tím méně škody napáchá. Zbabělého a neschopného premiéra fakt k ničemu nepotřebujeme.
