Článek
Možná jsme to radši ani neměli vědět. Díky sobotnímu dýchánku u teplického kmotra Petra Bendy jsme si nicméně připomněli, že ve vedení policejního sboru stále figuruje Vladislav Husák.
Současný šéf policie Libereckého kraje rovněž neodolal a navzdory všem zákazům a pravidlům, kterými zemi sešněrovala vláda, vyrazil na hotelovou párty popřát svému příteli Bendovi k narozeninám.
Možná to vypadá jako zkrat, náhodná chyba, přehmat nebo prostě upuštěný ventil během homeofficového života v éře koronaviru.
Ale ne.
Vladislav Husák byl přesně tam, kde bychom jej s ohledem na jeho povahové rysy, společenské kontakty a úctu k pravidlům měli očekávat. Kde ale nemá být už roky, je vedení policie.
Proč? Máme rok 2021. Je vážně nutné, aby vrcholové funkce v ozbrojených složkách zastávali lidé s praxí u pohotovostního pluku SNB, který se podílel na potlačování demonstrací proti komunistickému režimu? Právě tam nastoupil Vladislav Husák v osmdesátých letech po krátké práci horníka v tuchlovickém dole Nosek.
Zkraje devadesátých let pak dlouhou dobu působil ve vedení pražské policejní správy, a to i v době, kdy z ní vzešel nejzávažnější skandál tehdejší doby – spolupráce zločinců z Berdychova gangu s detektivy Odboru pro boj s organizovaným zločinem.
I přesto se s touhle výbavou dokázal stát šéfem celého policejního sboru. Paradoxně se tak stalo v době, kdy byl ministrem vnitra někdejší disident František Bublan. „Já jsem si pana Husáka nechal skutečně důkladně prošetřit od inspekce ministerstva vnitra a výsledek je takový, že není nic, co by mu mohlo bránit zastávat tuto funkci. Potřebuji někoho, kdo má drajv. A to pan Husák má. Stejně jako jisté nezpochybnitelné charisma,“ řekl mi tehdy na svůj překvapivý výběr Bublan.
Později mi přiznal, že tak trochu litoval, když nedbal na varování, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Už ale bylo pozdě. Vladislav Husák si nedokázal pomoct a záhy po jmenování se nechal novináři nachytat, jak se řítí z Lán do Prahy 190kilometrovou rychlostí. Policejní prezident se tehdy na tři měsíce vzdal řidičáku a na charitu poslal deset tisíc.
O rok později na Husáka prasklo, že si intenzivně telefonuje s šedou eminencí ČSSD Miroslavem Šloufem. A to v době, kdy Husákovi podřízení zatýkali lobbisty a úředníky spojené se sociální demokracií v kauze Biolíh.
Ve stejném čase novináři vypátrali, že ho prověřuje BIS kvůli podezření, že z jeho okolí unikla tajná informace o ruském agentovi a jeho kontaktech u české policie. A ještě kvůli informacím, že jeho tehdejší přítelkyně varovala šéfa Úřadu vlády Pavla Přibyla, že je odposlouchávaný.
A do třetice zůstali řadoví detektivové ohromeně zírat, když spustili první protikorupční akci v tuzemském fotbale „Ivánku, kamaráde“. Tehdejší šéf fotbalového svazu Jan Obst bezelstně oznámil, že požádal Husáka o předání všech policejních podkladů. „Pan Husák nám potvrdil, že dohoda platí a důkazy dostaneme,“ prohlásil Obst.
Jenže Husák neměl k ničemu takovému oprávnění. Jak celé protikorupční tažení ve fotbale nakonec dopadlo, je už dnes známo. Stíhání skončilo jen u vybraných osob, některým klubům se i přes nesporné důkazy policie nakonec vyhnula.
Husákovy problémy se tehdy nakupily a policejní prezident byl nakonec dotlačen k odchodu. Slovy klasika to ale všechno označil za kampaň.
„Prostřednictvím mé osoby začalo být poškozováno dobré jméno největší firmy v zemi – Policie České republiky. Odcházím za situace, kdy proti mně není vedeno trestní stíhání. Jediné, co je proti mně vedeno, je diskreditační kampaň,“ prohlásil Husák a dodal: „Policii České republiky svým způsobem miluji. Dostal jsem se do pozice, kdy škodím této milované osobě. Nemám nejmenší problém odejít z pozice policejního prezidenta.“
Jak už to tak v Husákově životě chodí, nikdo mu nic nakonec nedokázal. Mohl se navíc ohánět bezpečnostní prověrkou Národního bezpečnostního úřadu. Co na tom, že tajná služba BIS její udělení výrazně nedoporučila, protože Husáka považovala za krajně rizikovou postavu pro bezpečnostní složky.
A bývalý policejní prezident tak začal v tichosti pracovat na svém kariérním restartu. Dotáhl to až na šéfa cizinecké policie. A pak se stal krajským policejním ředitelem v Liberci. Jeden čas se dokonce vrátil na policejní prezidium coby náměstek Petra Lessyho. Za svou kariéru dostal řadu vyznamenání, hned několik ministrů ocenilo jeho velení při zásazích proti demonstrantům při pražském summitu NATO a MMF.
Vladislavu Husákovi se zkrátka daří za každé vlády. Levicové, pravicové, populistické. Do čela celé policie byl jmenován za vlády ČSSD. Ve funkci jej ponechal i ministr vnitra za ODS Ivan Langer. A jeho další kariérní vzestup se odehrál za vládnutí Babišova kabinetu, který o sobě říká, že bojuje s korupcí a klientelismem.
To, proč se Husák bez ohledu na výměnu vládních garnitur neustále drží ve vrcholových funkcích u sboru, opět vysvětluje jeho genetická výbava.
Vladislav Husák je totiž dobrý sluha. Bude věrně sloužit komukoli, kdo zrovna vládne. Navíc je to takový ten žoviální typ, pro kterého nic není problém. Všechno zařídí, všechno pod rukou zjistí. Tedy přesně to, co mají všichni ministři vnitra rádi, i když se o tom veřejně nešíří. Dokonale jej vystihuje parafráze výroku fotbalového bafuňáře Miroslava Pelty: Husák vždycky věděl, kudy běží zajíc.
Ani ten pohotovostní pluk už totiž dneska nevadí. Současný premiér má spíš pro takové lidi slabost, ostatně z jednoho udělal ve své vládě poslušného ministra obrany. Jiného – Zdeňka Ondráčka – v minulosti chtěl nechat vybudovat bezpečnostní divizi svého Agrofertu.
A ještě jeden detail, který vysvětluje mnohé. V době, kdy Prahu ovládal přítel primátora Pavla Béma Roman Janoušek, policejní šéf Husák šel náhodou kolem Obecního domu, kde se celá partička veselila. „Stavil jsem se na colu,“ říkal. Teď jde zase náhodou do teplického hotelu kmotra Bendy na schůzku s Milanem Hniličkou, který se poprvé za deset let chystá rozdělit už zjara miliardy korun pro sportovní kluby, k nimž má Husák historicky blízko (viz historka s Janem Obstem).
Vladislav Husák a podnikatel Tomáš Hrdlička po schůzce v pražském Obecním domě, snímek z listopadu 2011.
Podivné kontakty, nestandardní telefonáty a podezřelé aktivity. To jsem o Husákovi napsala před třinácti lety. Od té doby se zjevně nic nezměnilo.
Vladislav Husák dál bezezbytku naplňuje policejní heslo Pomáhat a chránit. Potíž je, že nevíme, komu pomáhá a koho chrání. A až zas Andrej Babiš v kampani začne mluvit o tom, jak to tady bylo hrozné za „Palerma“, je dobré mu připomenout, že policejní důstojník Husák je i jeho vizitkou.
