Článek
Na stůl s návrhy nového komiksu a ilustrace k připravované knížce dohlíží velký plyšový lichožrout. Postavička, která se živí ponožkami, vznikla pro knížku Galiny Miklínové a básníka Pavla Šruta Příšery a příšeři. A protože lichožrouti žijí snad v každé domácnosti, vznikla o nich knížka. Pak druhá a třetí. A nakonec film, který se stal nejnavštěvovanějším českým animovaným filmem po roce 1990, a Galina, která ho režírovala, s ním jezdí na festivaly po celém světě.
Z dalšího z nich, z Japonska, se právě vrací domů, do Klučova u Českého Brodu. „Koupili jsme si tu starý dům, zrekonstruovali ho, a když jsme se nastěhovali, divili jsme se, že je to tu takové zamrzlé, jak ve vesnici duchů. Pak jsme se dozvěděli, že tu kdosi v roce 1990 zabil tři ženy. Tu vraždu se podařilo vyšetřit až asi po patnácti letech, takže sousedi se navzájem podezírali,“ vzpomíná Galina. Aby se tu život rozhýbal, s manželem uspořádala sbírku na opravu zvoničky a nový zvon, vyrobili stůl s lavicemi a betlém. „Každý rok pořádáme koláčovou soutěž při posvícení, příchod Barborek do vsi a štědrovečerní zpívání. Jsem ráda, že jsme přispěli k oživení sousedských vztahů,“ říká výtvarnice.
Galina nás provedla nás po nedalekém hradišti z 8. století, pozvala nás do Kostelce nad Černými lesy, kde žije její otec, výtvarník a kurátor Jiří Hůla, do pražského studia Alkay, kde sedm let vznikal lichožroutí film, a do nakladatelství Paseka. „Kdysi mě sem vzal Pavel Šrut na mejdan, nakladatel Láďa Horáček si od nás objednal knížku, a když jsem přinesla ilustrace, Láďa mě uzemnil: ,Hm, pěkný, ale já bych je vzal, i kdyby se mi nelíbily, protože máš pěknej zadek.‘ Láďa už odešel, moc mi chybí. Jsem ráda, že jeho dcera Anička vede nakladatelství v podobně přátelském duchu,“ libuje si Galina Miklínová.
Pořad Moje místa sledujte v pátek od 20 hodin na celoplošné Televizi Seznam. Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.
