Předbíhání jako v Česku? Izrael má systém, aby se vakcíny nevyhodily

Zatímco v Česku dochází k přednostnímu očkování státních úředníků, jak upozornily Seznam Zprávy, nebo k očkování lidí mimo pořadí, aby se vakcína nemusela vyhodit , v Izraeli se něco takového díky propracovanému systému stát v podstatě nemůže. Tvrdí to doktor Ašer Jišajahu Salmon, vedoucí odboru mezinárodních vztahů na izraelském ministerstvu zdravotnictví.

Kromě lidí, kteří jsou kvůli věku nebo jiným faktorům v pořadí, praktikují totiž izraelské úřady i systém pohotovosti pro některé skupiny obyvatel, jako jsou například policisté, řidiči sanitek a další skupiny. „Tuto skupinu relativně mladých lidí jsme vyčlenili proto, abychom si zachovali flexibilitu. Obecně je využíváme vždy na konci dne, kdy se snažíme zjistit, kolik dávek nám zbylo. Děláme to proto, abychom se vyhnuli plýtvání,“ řekl Salmon během online brífinku s novináři.

Faktu, že se v počtu očkovaných obyvatel dostal Izrael rychle do čela světového žebříčku, napomohla ale především včasná příprava. „Očkování jsme začali zkoumat velmi brzy, první telefonát s firmou AstraZeneca proběhl v dubnu,“ říká Salmon. První společností, se kterou ale uzavřel dohodu, byla americká Moderna, s níž jednali Izraelci koncem jara. Naopak s firmou Pfizer, která dodává většinu vakcín do zemí Evropské unie, se židovský stát dohodl až v listopadu. O to větší dávky od ní ale začal dostávat.

Izrael zažívá kvůli epidemii koronaviru už třetí lockdown a v zemi už covidu-19 podlehlo přes 3800 lidí. To není ve srovnání s ostatními zeměmi, kde počítají mrtvé na desítky tisíc, vůbec špatné číslo. „Pořád je to ale mnohem více, než bychom si přáli,“ řekl Salmon.

Na rozdíl od většiny ostatních zemí se také izraelské úřady rozhodly očkovat širší část populace, nejen ty úplně nejvíc rizikové skupiny. „Rozhodli jsme se začít očkovat zdravotníky, zároveň ale také každého nad 60 let. To bylo jedinečné rozhodnutí, ostatní země začínaly se staršími ročníky, lidmi nad 70 let,“ říká Dr. Salmon.

Důvodem byla snaha přitáhnout do očkovacích center co největší množství lidí, aby veřejnost pochopila, že je v jejím zájmu přijít a nechat se naočkovat.

Stejně jako jiné země se i Izrael musí potýkat s nedůvěrou části obyvatel vůči očkování. „Přesvědčování veřejnosti není jednoduché, zvláště v některých komunitách, jako jsou ultraortodoxní židé nebo arabská a muslimská komunita,“ říká muž, který má mimo jiné na starost i komunikaci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Velký důraz je prý třeba klást na transparentnost a důvěru. „Pro každou skupinu obyvatel máme jiné kampaně, využíváme různé komunikační kanály,“ vysvětluje Dr. Salmon. Připomíná přitom fakt, že některé skupiny ultraortodoxních židů nepoužívají televizi ani internet, dostat k nim potřebné informace tedy může být složité.

V rámci výše zmíněné transparentnosti je třeba nezakrývat informace o možných vedlejších účincích vakcín a o tom, jaká je jejich skutečná účinnost. „Klíčové bylo sledovat vedlejší účinky pomocí centralizovaného elektronického systému, žádná pera a papíry,“ připomíná Dr. Salmon.

Neméně důležitou roli v očkovací kampani hraje i logistika. „Výzvou pro nás byly hlavně vakcíny od Pfizeru, které se musí skladovat v minus 80 stupních Celsia,“ připomíná izraelský lékař známý fakt. Vláda se proto rozhodla pro jedno národní úložiště ve středu země, které leží blízko hlavních dálnic. S vakcínami je také třeba velmi opatrně nakládat, kromě teploty jsou citlivé i na otřesy.

Z centralizovaného úložiště vyjíždějí každý den ráno vozy s vakcínami na celkem 350 míst po celé zemi. Někdy to jsou menší centra, očkuje se ale i na sportovních stadionech nebo v obchodních centrech. Každé místo dostává nové dávky třikrát týdně.

Personál, který očkuje, školili odborníci převážně na dálku přes aplikaci Zoom. Nejde zdaleka jen o zdravotní sestry či bratry, ale běžně očkují i vyškolení záchranáři. „Požádali jsme nemocnice, aby nejdřív naočkovaly vlastní personál a pak nám asistovaly. Hlavně ale tlačíme na samotné komunity, ne na nemocnice,“ vysvětluje lékař systém, který se výrazně liší od toho českého.

Jak už bylo řečeno, elektronický systém mapuje vedlejší účinky vakcíny, také ale dokumentuje, kdo byl naočkován. Lidem pak přicházejí prostřednictvím SMS zpráv informace o tom, že byli naočkováni a že si mají přijít pro další dávku vakcíny. Objednat se lze pomocí internetu, call center nebo mobilních aplikací. Starším lidem volají jejich ošetřující lékaři nebo sestry, což posiluje jejich důvěru ve vakcíny.

„K dnešku jsme naočkovali na dva miliony lidí, 100 tisíc jich už dostalo druhou dávku,“ říká Dr. Salmon. Do konce března chce mít Izrael naočkováno 70 procent populace. Číslo, o kterém se většině zemí světa může jen zdát.