S rouškou a rukavicemi. Na Slovensku začalo předávání moci

COVID-19 ve střední Evropě (údaje ke 14. hodině):

Na Slovensku se za mimořádných opatření poprvé v novém složení sešli poslanci. Na ustavující schůzi museli složit slib, při kterém se dotkli ústavy, a pak podali ruku předsedovi sněmovny. Poslanci měli při slibu na rukou ochranné rukavice, někteří z nich ale takové opatření považovali v daném okamžiku za nedůstojné, a použili proto jen dezinfekční gel.

Všech 150 poslanců mělo ale povinně roušky a před vstupem také probíhalo měření teploty. Celý parlament funguje v nouzovém režimu. Znamená to, že do budovy mohli jen jeho zaměstnanci a poslanci. Dovnitř nesmí ani novináři, kteří zůstávají na terase před Národní radou. Zasedání nové sněmovny ale přenášely živě kamery RTVS.

Nová vládní čtyřkoalice stran Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, Jsme rodina, Svoboda a solidarita a Za lidi má v parlamentu většinu 95 poslanců ze 150. Poslanci budou volit parlamentní orgány. Novým předsedou sněmovny by se měl stát Boris Kollár ze strany Jsme rodina.

Mezi novými poslanci chybí jméno exprezidenta Andreje Kisky, který se mandátu vzdal. Nezasedne ani v nové vládě Igora Matoviče, kterou prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje v sobotu. Kiska své stažení z politického života odůvodnil zdravotními problémy. Jeho strana Za lidi získala ve volbách přes 5 procent, ještě na podzim měl ambice stát se premiérem.

V nové vládě naopak bude současný slovenský velvyslanec v USA Ivan Korčok. Šéfovat má celé slovenské diplomacii. Jmenování nového kabinetu se ale osobně nezúčastní, zatím je totiž dál ve Washingtonu. Po návratu na Slovensko ho čeká čtrnáctidenní karanténa.

Podobnou situaci jako na Slovensku řeší i v Polsku. Tam se má sejít 460 poslanců příští týden a schválit první zákony o mimořádných opatřeních, která mají pomoci firmám a živnostníkům.

Při vymýšlení ochranných opatření zazněl z vládních kruhů i nápad, aby se zákonodárci sešli na Národním stadionu ve Varšavě. Schůze na velkokapacitním stadionu přestavěném pro Euro 2012 by umožnila zachovat nezbytné vzdálenosti od jednotlivých poslanců.

Ze země mezitím přišla kolem poledne smutná zpráva už o šesté oběti viru, ženě, která před pár dny porodila. Ministerstvo zdravotnictví za ni označilo sedmadvacetiletou ženu, která zemřela ve městě Łańcut na jihovýchodě Polska. Koronavirem se podle rádia RMF FM nakazila od své matky, která se vrátila z Itálie.

Později odpoledne ministerstvo uvedlo, že ženu evidovat jako obět viru nebude. Bezprostředním důvodem její smrti totiž nebyl virus, ale sepse organismu po porodu.

„Sedmadvacetiletá pacientka byla převezena z nemocnice v Nisku 7 dní po porodu císařským řezem ve stavu selhání dýchacího systému v důsledku koronavirového zápalu plic. Stav pacientky vyžadoval intubaci a napojení na plicní ventilaci. 13. den došlo k sepsi, která vyžadovala operativní odstranění ohniska infekce. 12 hodin po zákroku došlo k zástavě srdce,“ napsala odpoledne nemocnice v prohlášení.

Zprávy o dalších dvou obětech přišly v pátek i z Maďarska. Zemřeli pacienti ve věku 68 a 79 let. Celkem si zatím nákaza vyžádala tři mrtvé. Potvrzených je 85 nakažených lidí, testů se provedlo 3007. Šest lidí je podle premiéra Viktora Orbána ve vážném stavu, sedm pacientů se už uzdravilo.

O víkendu se v Německu nejspíš rozhodne o zákazu vycházení. Kancléřka Angela Merkelová se v neděli večer pomocí videokonference spojí s premiéry jednotlivých spolkových zemí. Pro zavedení možného zákazu vycházení bude rozhodující to, jak v současnosti lidé dodržují doporučení omezit sociální kontakt.

„Tenhle víkend posoudíme chování obyvatel,“ řekl v rozhovoru pro Spiegel šéf spolkového kancléřství Helge Braun z CDU. „Sobota je rozhodující den, na který se obzvlášť zaměříme,“ dodal. Premiéři 16 spolkových zemí, ve kterých v současnosti platí různá míra opatření, se zatím k tématu zákazu vycházení vyjadřují opatrně.

Ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová z CDU oznámila, že v současné krizi bude aktivně pomáhat armáda. Nasadí se tam, kde „dojdou síly civilním pracovníkům“. Chystá se také povolání záložníků, podle ministryně jich už stát oslovil 75 000.

Proti zavedení zákazu vycházení se staví prezident lékařské komory Klaus Reinhardt. Podle něj by mělo opatření velký dopad na psychiku lidí. „Vytváří strašidelnou atmosféru, jež lidi děsí. Také může vést ke konci solidarity ve společnosti, kterou teď tak naléhavě potřebujeme,“ řekl Reinhardt pro RND. Dodal, že současná opatření musí někdy skončit a už teď by se měl připravovat harmonogram toho, jak a kdy se budou odvolávat.

V Německu ve velkém probíhají testy. Epidemiologický ústav oznámil, že země má kapacitu na provedení až 160 000 testů týdně, číslo přitom lze podle ředitele ústavu ještě navýšit. Čísla z Německa se tak velmi liší od těch z Francie či Španělska.

Ačkoli má Německo po Číně, Itálii, Íránu a Španělsku pátý nejvyšší počet potvrzených nakažených, úmrtí zaznamenala země „jen“ 44. Například ve Francii už zemřelo téměř 400 lidí.

Rakouský server Krone.at kritizuje vídeňské letiště za to, že kvůli nedostatečnému nasazení personálu nezabránilo dlouhým frontám u pasové kontroly po příletu do země. V pátek ráno se v úzké chodbě před pasovou kontrolou v dlouhé řadě mačkali pasažéři různých letů mimo jiné z Etiopie či Thajska. Roušky či respirátory měli jen někteří. Podle mluvčího má vídeňské letiště personálu dost a samotnou pasovou kontrolu organizují úřady.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz mezitím v pátek oznámil, že země prodlužuje mimořádná opatření proti koronaviru do 13. dubna.