Článek
„Musíme být připraveni na následující: V určitém momentu můžeme potřebovat posilující injekce k zesílení a prodloužení imunity. A pokud některé varianty budou unikat, budeme muset vyvinout vakcíny na ně adaptované, a to rychle a v dostatečném množství,“ oznámila ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Vyhlásila tak další fázi očkovací akce proti covidu-19 a oznámila novou smlouvu s firmami Pfizer/BioNTech. „Tento kontrakt předpokládá dodání 1,8 miliardy dávek vakcín v období od roku 2021 do roku 2023,“ dodala.
O tom, že se Evropa na další roky s očkováním proti covidu-19 připravuje a že Česko nesmí zůstat pozadu, mluví i premiér Andrej Babiš (ANO). „Je potřeba, abychom v tom také měli jasno a abychom se zkrátka připravili. Předpokládá se, že naočkujeme všechny občany, kteří budou mít zájem. Ale je pravděpodobné, že už od října budeme muset stanovit další strategii na další roky 2022 a 2023. Je to velice důležité,“ řekl premiér při testování očkovacího centra O2 Universum.
Nového šéfa resortu zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) proto pověřil sestavením specializované očkovací skupiny. Akci má až do června nadále koordinovat Kateřina Baťhová, která však už oznámila svůj odchod z funkce.
„Tým se připravuje, už jsme oslovili několik odborníků, máme dva potvrzené, ale ještě s nimi nemáme uzavřené dohody. Jinak ale celou tu skupinu bude mít na starosti náměstek Martin Havrda, který je koordinátorem všech pracovních skupin,“ odpověděl Seznam Zprávám ministr.
„Moje představa a představa vlády je taková, že by to neměla být jen parta těch, kteří malují tabulky a posílají očkovací látky na různá místa. Půjde o to, jak dál postupovat a jak budeme vybírat vakcíny pro následující období,“ sdělil dále Arenberger.
Očkování proti covidu-19 organizačně přirovnal k očkování proti chřipce, při kterém je třeba před sezonou připravit novou variantu látky. „Obávám se, že něco podobného bude potřeba i tady,“ řekl. Ministr chce, aby odborná skupina poradila, co a v jakém množství na další roky objednat. „Je třeba vybrat to, co bude na příští období let 2022 a 2023 potřeba,“ dodal.
Nic nepodcenit
Znamenají přípravy na každoroční očkování jasný důkaz, že to bude potřeba? Podle odborníků tomu tak není. Odpověď na otázku, jak dlouho imunita po očkování vydrží, totiž stále nemáme.
„Důkazy o tom, jak dlouho vydrží imunita po první dávce a o kolik více po dvou dávkách, nejsou pochopitelně k dispozici, protože se očkuje teprve velmi krátce. A to včetně očkování v rámci klinických studií předcházejících schválení,“ uvedl pro Seznam Zprávy imunolog Václav Hořejší.
Připravovat strategii pro další roky a přemýšlet o očkování proti covidu-19 v dlouhodobém horizontu je nicméně i podle Václava Hořejšího zásadní prioritou. „Důležité je, že už se vyvíjejí i polyvalentní vakcíny proti covidu, které by měly fungovat proti širšímu spektru variant,“ dodal.
Očkování v Česku
V Česku se proti covidu-19 začalo očkovat 27. prosince 2020. Minulý týden se otevřely registrace pro osoby starší 65 let. Kromě toho se očkuje i v ordinacích praktiků, nárok na vakcínu mají také chronicky nemocní. Problémem jsou však nedostatečné dodávky vakcín. Celkem se v Česku zatím podalo přes dva miliony dávek očkování, potřebné dvě dávky dostalo jen přes 800 tisíc lidí. Ministr Arenberger je ale optimistický, očekává, že do konce června bude naočkováno až 65 procent dospělé populace.
Třetí dávka?
O možné potřebě prodloužit imunitu třetí dávkou vakcíny nicméně začínají uvažovat i samotní výrobci. Naznačil to například ředitel firmy Pfizer Albert Bourla. „Možným scénářem je, že bude potřeba třetí dávka, a to někdy mezi šestým a dvanáctým měsícem, a poté ještě každoroční přeočkování. To vše je ale třeba ještě potvrdit. Varianty viru budou hrát samozřejmě klíčovou roli,“ citovala ředitele stanice CNBC.
Podle šéfa České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka je třeba posbírat více dat. Přiklání se ale spíše k horní hranici výdrže, kterou zmiňuje ředitel Pfizeru.
„Přeočkování – jako například u chřipky – je dáno tím, že se chřipkový virus každý rok mění a je potřeba lehce upravit novou očkovací látku. Pokud by se tady ten koronavirus tak zásadně změnil, že se musí upravit očkovací látka, tak potom ano, pak by se musela použít nová látka na přeočkování. Nebo kdyby se prokázalo, že je ochrana velice krátká, tak potom by se muselo přeočkovávat po těch šesti až 12 měsících. Ale domnívám se, že minimum bude 12 měsíců, kdy ta ochrana bude,“ uvedl Chlíbek pro Radiožurnál.
