Článek
Odborníci debatovali o dosavadních poznatcích okolo koronaviru a vakcín - a to nejen z hlediska biologie, ale i logistiky a praxe. Debatu můžete zhlédnout ze záznamu v horní části článku.
Podle lékaře Ladislava Machaly z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka je aktuálně největším problémem těžkopádný start očkování proti covidu v Česku.
„Dovolil bych si srovnání s Německem. Začali jsme očkovat 27. prosince - stejně jako Německo. V současné době jsme v covidu úplně nejhorší. Česká republika má nejvyšší kumulativní nemocnost na světě. Co se týče úmrtnosti, jsme na druhém místě. Systém mi přitom přijde naprosto liknavý,“ uvedl odborník.
„Od léta jsem se vzrůstajícím znepokojením sledoval, jak se v Německu v té době už budovaly sklady a kapacity na minus 80 stupňů. V průběhu září a října byli rekrutováni dobrovolníci a pracovníci, byly najímány haly a stadiony, aby v nich byla budována očkovací centra. V průběhu října řemeslníci finišovali úpravu očkovacích kójí. Paralelně s tím běžela informační kampaň skoro na všech vysílačích, ranní i večerní vysílání. U nás v té době byl publikován jen nic neříkající materiál o takzvané strategii, což bylo na úrovni hospodských řečí,“ zkritizoval lékař přístup vlády.
Podle středečního prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO) bylo v Česku dosud v očkování proti covidu zaevidováno přes 61 000 lidí, kvůli pozdějšímu dohlašování může být podle odhadů reálně očkovaných asi 75 000. Vakcíny dosud dorazilo zhruba 169 000 dávek.
Podle Ladislava Machaly Česko zůstává v přepočtu na obyvatele na poloviční proočkovanosti, než jakou má zmiňovaný západní soused. Problém to může být i kvůli šíření mutací viru.
„Jsem velmi zklamán, jak liknavým způsobem česká vláda k zavedení očkování přistoupila, a obávám se, že masové očkování v březnu bude pozdě - protože do té doby se zde s největší pravděpodobností rozšíří britská nebo jihoafrická varianta viru, která má výrazně vyšší infekčnost. Číslo R, které je dnes kolem 1, bude s jihoafrickou nebo britskou variantou kolem 1,5. Máme zásadní zpoždění proti srovnatelným zemím,“ dodal profesor.
Premiér Babiš začátkem ledna poukazoval na to, že za pomalým tempem očkování je postup EU při schvalování a dodávání vakcín. Evropská komise se takovým nařčením bránila. Odborníci navíc poukazují na to, že by si Česko samo daný objem vakcín dostatečně rychle neobstaralo.
Pořadí v pelotonu
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného se bude tempo očkování zvyšovat s navyšováním dodávek - počítá s očkováním až 100 tisíc lidí denně.
Rychlost očkovací akce je kromě zdravotních stránek důležitá i z hlediska obnovení ekonomiky. V debatě odborníků na to upozornil ekonom Filip Matějka, člen akademického sboru CERGE-EI.
Pokud Česko ostatní státy předběhnou, může to znamenat další ránu.
„Náklady na vakcíny se v některých ohledech vyplatí desetinásobně, v některých ohledech stonásobně. Naočkovat jednoho člověka může stát, řekněme, tisíc korun, proočkovat celou Českou republiku 10 miliard korun. Když to uděláme o tři měsíce později a budeme v tomto marasmu o tři měsíce déle, bude to pravděpodobně stát půl bilionu korun. Padesátkrát tolik - 200 tisíc na jednu čtyřčlennou rodinu,“ přiblížil ekonom.
Další náklady jsou podle něj spojené s absencí dětí ve škole nebo s psychickými dopady na populaci.
„Když se z toho vyhrabeme o tři měsíce později než země vedle nás, tak nezískáme takzvanou odloženou poptávku. Představte si, že se všichni už těší, až budou moci někam vyrazit. Najednou se otevře a můžete jet třeba do Berlína, ale ne do Prahy. Zatím to vypadá, že budeme pozadu a přijdeme o hodně,“ míní Matějka.
