Článek
Nezávislost státního zastupitelství by nejlépe garantovala změna ústavy. Uvedl to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman po středečním jednání se senátory k jejich návrhu zákona o státním zastupitelství. Toho se dopoledne zúčastnila i vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová. Podle Zemana by se prokuratura ideálně měla vydělit z moci výkonné a stát samostatně stejně jako soudy.
Výsledky dvou dopoledních jednání senátní novely představili Zeman i předseda ústavněprávního výboru Senátu Miroslav Antl (ČSSD) společně na tiskové konferenci. Podle svých slov debatovali především o jeho připomínkách. Shodli se třeba i na potřebě sladit délku jejich funkčních období se soudy nebo na změnách v přechodných ustanoveních zákona.
Ty se týkají lhůty, která vedoucím státním zástupcům bude běžet před jmenováním jejich nástupců. Pavel Zeman ani předseda výboru Miroslav Antl totiž nesouhlasí s tím, aby dosavadní vedoucí žalobci byli odvoláni dva až tři roky po přijetí novely. Antl věří tomu, že horní komora lhůty ještě opraví.
Právě přechodné lhůty do návrhu zapracoval senátor Zdeněk Hraba, aby současná vláda nemohla nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ani jiné prokurátory z politických důvodů odvolat.
Podle Antla to ale nezabrání tomu, aby ministryně spravedlnosti se souhlasem vlády nemohla vedoucí žalobce včetně Zemana odvolat ještě před přijetím novely. „Paní ministryně spravedlnosti má už připraveného kandidáta svého,“ doplnil k tomu.
To naopak Marie Benešová v odpovědi pro ČTK důrazně odmítla: „Žádného kandidáta nemám. Divím se, že pan doktor Antl je tak informován, když já o tom nic nevím.“
Zeman si myslí, že při stanovení dvouleté přechodné lhůty může být třicítka vedoucích státních zástupců jmenována v rozmezí pouhého jednoho roku. Doporučoval proto, aby délka funkčního období pro současné vrchní, krajské a okresní státní zástupce byla stanovena na dva roky až šest let podle toho, kdy se ujali funkce.
Nejspolehlivější pojistkou nezávislosti státního zastupitelství by pak podle Pavla Zemana byla změna ústavy. Státní zastupitelství by totiž podle něj mohlo být odstaveno od moci výkonné a stejně jako moc soudní zůstat stát samostatně.
„Nevím, jestli je k tomu politická vůle v současné době, nicméně bavíme-li se o nezávislosti státního zastupitelství, tak je to přesně tento krok, který by nezávislost státního zastupitelství garantoval,“ řekl.
Zeman k tomu doplnil, že v návrzích nemá osobní prospěch. „Jestli panuje tak velká obava z toho, abych pracoval dál na funkci nejvyššího státního zástupce, klidně osobně prohlašuji, že klidně rád skončím s účinností nového zákona. Skutečně na tom nemám žádný osobní zájem,“ prohlásil s tím, že naopak má zájem na tom, aby soustava státního zastupitelství fungovala.
Senátní návrh je dalším z těch, které si po demisi ministra spravedlnosti Jana Kněžínka v letošním dubnu kladou za úkol změnit podobu zákona o státním zastupitelství. S vlastním návrhem dříve přišli i zástupci TOP 09 se Starosty nebo poslanci z ODS, Pirátské strany a KDU-ČSL. Diskutuje se i o širším vládním návrhu ministryně spravedlnosti Benešové – podle Antla ale takové křížení návrhů není problém.
„Nic nebrání tomu, řešit tento návrh, a poté přijmout komplexnější novelu ministerstva spravedlnosti,“ prohlásil.
Podle něj i Zemana by bylo ideální nakonec sestavit konečnou podobu novely jako kompromisní výsledek všech úprav. „Za poslední tři měsíce těch návrhů vzniklo tolik, že už i já mám problém se v nich zorientovat,“ dodal Zeman.
Senátorská novela, podobně jako poslanecké předlohy, počítá se zavedením 10letého funkčního období pro nejvyššího státního zástupce a 7 let pro vedoucí žalobce nižších stupňů. Odvoláni by mohli být jen pro kárné provinění. Novela má zabránit tomu, aby byl nejvyšší žalobce vládou odvolán bez udání důvodu, což umožňuje současný zákon. Chystaný návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ČSSD) počítá s jednotným 7letým funkčním obdobím.
