Výroky Semelové o Horákové schvaluji, řekl v Duelu druhý muž KSČM. Hnus, už tady nechci sedět, reagoval starosta Prahy 6

Kritiku komunistka Semelová sklidila za výroky týkající se minulého režimu. Zpochybnila například fakt, že přiznání Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu, který vedl k její popravě, bylo vynucené. Obsazení Československa v roce 1968 pak označila za „internacionální pomoc“. Kvůli výrokům političku zažaloval právník a člen TOP 09 Michal Kincl. Pražský městský soud rozhodl, že se politička omlouvat nemusí.

„Milada Horáková byla obětí justiční vraždy, ale jestli KSČM dneska říká, že to není pravda a že Milana Horáková si za to mohla sama, tak to je to překrucování historie,” rozzlobil výrok Koláře.

„Já si myslím, že je potřeba si přečíst, jak to přesně paní Semelová řekla. Je také potřeba vidět historické souvislosti, že zeměkoule nevznikla 25. února 1948 a že jsme tady třeba měli mosteckou stávku a střelbu do dělníků, kteří neměli ani politický proces“, odmítl kritiku druhý muž KSČM.

(Debatu najdete ve videu v čase 18:30)

Oba hosté se v Duelu sešli především kvůli sporům o pomník maršála Koněva na Praze 6. Městské části totiž dochází trpělivost s každoročním čištěním pomníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Ten letos někdo polil červenou barvou a doplnil nápisem „Ne krvavému maršálovi! Nezapomeneme“. Praha 6 ji proto chce přesunout na zahradu blízkého ruského velvyslanectví.

„My jsme Rusům nabízeli, že bychom tam dali pomník, který by připomněl padlé při osvobozovaní Československa mimo jiné právě i Rudou armádu, ale oni od začátku říkají, ne musí tam být Koněv, jinak přepisujete dějiny,” uvedl v Duelu starosta Prahy 6 a politik TOP 09.

„Historie je převracena právě v této době. Zásluha maršála Koněva je absolutně nesporná,” odmítá odstranění pomníku z místa Šimůnek. A dodává, že protiruskou propagandu podle něj razí pravicové strany.

Kontroverzní minulost Ivana Stěpanoviče Koněva připomíná u sochy loni instalovaná tabulka. Popisuje jeho roli při osvobození Československa od nacistů v roce 1945. Zmiňuje ale i rok 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání. A rok 1961, kdy se jako velitelsky podílel na výstavbě berlínské zdi. „V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ stojí také na desce.

Podle Šimůnka doplňující text, který Praha 6 na tabulku dala, neodpovídá realitě. Zpochybnil i práci historiků, kteří ho schvalovali. „Tak si myslím, že tam jsou historici. Myslím si, že je to účelově v dnešní době dělané,” tvrdí druhý muž KSČM.

„My tam máme strohý, faktický výklad dějin, nic víc, nic míň,” odmítl výtky starosta Prahy 6.

Podle Šimůnka by pak měl mít každý pomník doplňující text s doplněním historie.

O přesunutí Koněva z náměstí Interbrigády jedná městská část s ruským zastupitelstvím už několik let bez úspěchu. Že by ale socha vojevůdce zmizela na soukromý pozemek, ruská strana odmítá.

Pomalování označila za barbarský čin a urážku památky vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa. Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo chargé d'affaires českého velvyslanectví v Moskvě.

Zastupitelský klub Pirátů Prahy 6 chce na zářijovém zasedání zastupitelstva navrhnout vypsání referenda o budoucnosti pomníku.