S kontroverzním rozšířením letiště dál počítá, stopnout je mohou politici

Pražské letiště čerstvě přerušilo výběr dodavatele nové detekce dronů, odložilo rovněž projekt výstavby páteřní dešťové stoky. Velké projekty, jako je rozšíření terminálu nebo stavba paralelní dráhy, by ovšem krize ohrozit neměla, letiště pokračuje s jejich přípravou.

K oběma zrušeným tendrům se chce letiště vrátit, při příznivém vývoji situace v letecké dopravě možná už v příštím roce. Nyní se však projekty staly oběťmi dopadů koronavirové krize. Pro detekci dronů, jejichž volné používání je v blízkosti letiště zakázáno, tak bude letiště zatím nadále využívat stávající technologie. Minimálně rok počká i stavba nové kanalizace a s tím spojené rozšíření pojezdových drah v její blízkosti.

Velké rozvojové projekty na zásadní rozšíření kapacity ovšem krize zatím nezastavila, a letiště tak pokračuje v přípravách. „Jedná se o projekty, které plánujeme s ohledem na dlouhodobý vývoj v letecké dopravě a s perspektivou několika příštích desetiletí,“ řekla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.

Vize pražského letiště? Podívejte se:

Velké projekty zahrnují především rozšíření druhého terminálu, které by mělo být dokončeno do roku 2028, a výstavbu nové paralelní dráhy, s níž by se mělo začít zhruba za pět let. Obě stavby by měly podle předběžných odhadů vyjít dohromady na asi 25 miliard korun. Letiště tím chce navýšit současnou kapacitu, protože loni se dostalo na její hranu, když odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Letos kvůli krizi provoz zhruba o dvě třetiny propadl, do budoucna však letiště počítá s postupným oživováním letecké dopravy.

Investice jsou podle letiště nutné, měly by posílit další ekonomický rozvoj země. Už před krizí tvořil cestovní ruch přes tři procenta tuzemského HDP a čtyři procenta zaměstnanosti. Podle letiště pak v budoucnu může každý jeden milion cestujících navíc vytvořit až 3000 pracovních míst. „Důležitost investic do veřejně prospěšné infrastruktury se navíc v souvislosti se stávající krizí ještě více posiluje,“ dodala Pavlíková.

Rozšiřování letiště má ovšem i své odpůrce. Vedle ekologických aktivistů jde především o některé městské části a obce v blízkosti připravované ranveje. Jde například o Suchdol nebo Nebušice. Proti výstavbě dráhy se vymezili i někteří pražští senátoři a zastupitelé, podle kterých by další rozšiřování letiště mělo negativní vliv na okolí. V červnu pak krajský soud zrušil vymezení paralelní dráhy v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. O stanovisku k dráze by měla jednat i rada hlavního města. Téma chce otevřít náměstek primátora Prahy pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN), který se stavbou nesouhlasí. Nesouhlas či alespoň zdrženlivost k výstavbě již dříve dali najevo koaliční Piráti a Praha Sobě, naopak další koaliční strana TOP 09 se k ní staví vstřícněji.

Projděte si galerii snímků z virem postižené Ruzyně:

Jak už bylo řečeno, náměstek primátora Hlubuček plánuje na radě hlavního města otevřít téma chystané stavby nové ranveje ruzyňského letiště, se kterou nesouhlasí. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) již dříve řekl, že ranvej nepovažuje za nutnou, naopak koaliční TOP 09 se k ní staví vstřícněji.

Podle Hlubučka má nová ranvej zvýšit kapacitu letiště z loňských téměř 18 milionů cestujících na 30 až 40 milionů. „Nebyla zatím zdůvodněna opodstatněnost,“ řekl. Dodal, že není jasné, komu by měla nová kapacita sloužit, zda turistům, kterých bylo v Praze před koronavirem tolik, že to způsobovalo spíše potíže, nebo Pražanů či dopravě zboží, což by přineslo další dopravní zátěž pro Prahu a její okolí. Dráha by podle něj znamenala hlukovou zátěž pro další desítky tisíc lidí a instituce, jako je Česká zemědělská univerzita nebo zoo.

Stát, který je investorem stavby, by podle něj měl minimálně nechat zpracovat nový posudek vlivu na životní prostředí. Pokud by radní města stavbu usnesením odmítli, mohlo by město změnit svoje zásady územního rozvoje a územní plán tak, aby výstavbu neumožňoval. Tím by se však vedení Prahy dostalo do konfliktu a územní politikou státu, což by bylo minimálně problematické. Podle náměstka jsou nicméně i jiné možnosti, jak může dát magistrát najevo svůj nesouhlas. „Je to o nějaké, já nechci říci zdržovací taktice, ale možnosti tu jsou,“ uvedl.

Nesouhlas či alespoň zdrženlivost k výstavbě již dříve dali najevo koaliční Piráti a Praha Sobě. Naopak TOP 09, která spolu Hlubučkovým hnutím STAN tvoří Spojené sílu pro Prahu, plán neodmítá. „Není to o tom, že by došlo k bezhlavému rozšiřování letiště. Pokrok nezastavíme, je nutné, aby letiště prošlo modernizací a odpovídalo 21. století především s ohledem na bezpečnost cestujících. Záměr mluví o paralelní dráze, jejíž výstavba je motivována právě bezpečnostním hlediskem,“ uvedl předseda pražské TOP 09 Jiří Pospíšil. Stavba podle něj nezvýší počet letadel, ale naopak umožní je koncentrovat do denních hodin. Podmínkou je nicméně napojení letiště na kolejovou dopravu, dodal.

Hlubuček řekl, že stavbu řeší stavební úřad v Černošicích. „Zatím nezahájil územní řízení,“ uvedl. Krajský soud v Praze nedávno na návrh městských částí Suchdol a Nebušice zrušil vymezení dráhy v ZÚR Středočeského kraje. Podle soudu kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí. Projekt by s ohledem na to podle Hlubučka neměl získat územní rozhodnutí. Zmíněné městské části spolu s dalšími radnicemi a organizacemi podaly dříve obdobnou stížnost proti pražským ZÚR, kterou však soudy zamítly.

Pražské letiště je podle svých vyjádření na hraně své kapacity, loni odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Stavba nové paralelní dráhy by podle původních plánů měla začít v roce 2022 a trvat by měla zhruba čtyři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun. Podle letiště má více než tři kilometry dlouhá paralelní dráha primárně sloužit pro přistávání letadel.