Článek
Teď pod sněhem to není vidět, ale s jarem se palčivý problém do Česka určitě vrátí. Bahno bude ničit majetky a z polí zmizí nejcennější ornice.
„Kdo neměl bláto ve skříni, neví, o čem je řeč,“ vzpomíná starosta Němčovic na Rokycansku Karel Ferschmann. Před čtyřmi lety vyhrál úmorné, devět let trvající spory a vysoudil pro svou obec od místních zemědělců bolestné přes 800 tisíc korun, ale ještě dnes pro ně nenajde dobré slovo.
Bahno z jejich kukuřičných lánů roky ničilo tenisový kurt, koupaliště i cesty - a nadělalo mnohem větší škody než osmisettisícová náplast.
Vítězství to však bylo symbolické a v Česku unikátní. Případů, kdy lijáky utrhnou ornici a ta zničí obecní i soukromý majetek, se každý rok stanou stovky. A šance na podobný právní triumf je mizerná.
Naději pro poškozené by mohla přinést protierozní vyhláška, na kterou se marně čeká nejméně 15 let. Ministerstvo životního prostředí ji podle informací redakce SZ Byznys vydá v nejbližších dnech a účinná bude od 1. července.
Jenže podle zákulisních informací se o její znění vede ostrý boj, takže v důsledku může situaci oproti dnešku naopak zhoršit.
Boj o limity
Jablkem sváru je množství půdy, které se bude moci ročně z každého hektaru pole odplavit, aniž by za to čekal zemědělce trest. Zelený resort se drží doporučení odborníků na eroze a navrhuje devět tun.
S tím se však nechce smířit Zemědělský svaz a Agrární komora zastupující spíš větší agrokomplexy a družstva. Bojují za zvýšení limitu na 12 tun, to znamená téměř plnou nákladní tatru ornice. Měkčí pravidla od začátku požaduje také Ministerstvo zemědělství.
Podle odborníka, který je blízký jednáním, by však takové rozvolnění mohlo situaci s odpovědností za eroze naopak zhoršit. „Když vám na pozemek nateče bahno a máte kuráž, můžete už dnes žalovat zemědělce o náhradu škody. Máte reálnou šanci, že dostanete škodu zaplacenou. Po špatně nastavené vyhlášce hrozí, že se vlastníci vůbec nedomohou odškodnění,“ řekl zdroj, který nechtěl zveřejnit jméno.
Realita je dnes taková, že se soudí málokdo. Poškození nechtějí podstupovat martyrium letitých tahanic, navíc s rizikem, že na konci zaplatí desetitisícové až statisícové soudní výlohy.
Také Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, nejpovolanější úřad, který by měl do pravidel mluvit, doporučuje, aby se rozhodně nešlo přes 10 tun.
Pro zemědělce je ale vyšší limit ekonomicky výhodnější. Pokud by totiž pravidelně nepřekračovali stanovený strop, nemuseli by zavádět drahá protierozní opatření. Jedním z nich je například setí kukuřice speciální technologií, kdy se pěstuje v porostech třeba jetele či trávy, které v době přívalových dešťů zmírňují odplav ornice.
Současné protierozní metodiky doporučují limit úbytku půdy čtyři tuny, ale návrh je kompromisem s ohledem na ekonomiku zemědělců.
Bahno z kukuřice
Právě kukuřice je z hlediska erozí nejhorší plodinou. Ve velkém se pěstuje v okolí bioplynových stanic, kde končí jako odpad z biomasy. To je také případ Němčovic, které leží uprostřed zemědělského impéria společnosti Kladrubská.
„Všude si postavili bioplynky, kde si pěstují kukuřici jako odpad. Od nás přitom žádný biologický odpad odebírat nechtějí a raději tím zaplnili okolní pole,“ líčí starosta Ferschmann.
Vyhláška se také nakonec bude vztahovat až na opakované záznamy, to znamená, že úřady nad prvními erozními případy zavřou oči, vyplývá z neveřejného návrhu z poloviny prosince, který má redakce SZ Byznys k dispozici. Tresty budou hrozit až od druhého záznamu.
Provinilcům, kteří poruší vyhlášku a ohrozí zemědělskou půdu erozí, budou hrozit pokuty do výše 100 000 korun a u právnických osob nebo podnikajících fyzických osob mohou tresty vystoupat až do jednoho milionu korun. Subjekt se také vystaví riziku krácení zemědělských dotací.
„Znění vyhlášky je kompromisní, nicméně ji považujeme stále za efektivní nástroj pro nejvíce problémové plochy s opakovanou erozí,“ hájí návrh Ministerstvo životního prostředí.
I tři tuny jsou hodně
Kdyby vyhlášku připravoval starosta Němčovic, byl by nekompromisní. „Kdybychom řekli tři tuny, je to stejně hodně. Proč by měl být vůbec nějaký odliv ornice, která se tvoří stovky let? Všechno by mělo zůstat,“ je přesvědčen. To však nepovažuje za reálné žádný zemědělec, velký ani malý.
„Řešení erozí vyhláškou jsme podpořili. Jsme rádi, že konečně po letech bude. My jsme byli proti nápadu nastavit limit na pět tun. Měl by být vyšší. Ale držíme se doporučení akademiků a nesouhlasíme, aby se šlo nad 10 tun,“ odpověděl předseda Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek.
Momentální soudní praxe, která se drží výkladu několika zákonů včetně vodního zákona a občanského zákoníku, netoleruje žádné erozní škody. Ty jsou však velmi složitě vymahatelné, mimo jiné proto, že chybí prováděcí vyhláška pro řešení těchto případů a zemědělci svou obhajobu úspěšně staví na tom, že šlo o „vyšší moc“. Spory se tak stávají bitvou právních posudků.
Případů vodních erozí, které monitoruje Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, dlouhodobě přibývá, přestože loni počet událostí klesl na 397 ze 427 případů v roce 2019.
Podle nejhoršího možného scénáře by mohlo za jeden rok z polí v Česku vlivem erozí zmizet 21 milionů tun půdy. Vodní erozí je ohroženo více než 50 procent orné půdy.
