Článek
Podle plánu vlády by měly restaurace od 11. května začít obsluhovat zákazníky na venkovních zahrádkách. Počítá se také s povolením výdejních okének, která už leckde fungují.
Už od začátku května přitom hospodští mohou díky novele zákona prodávat čepované pivo se sníženou sazbou DPH 10 procent – namísto dosavadních 21 procent.
Pro část restaurací, které jsou plátci DPH, by to znamenalo aspoň jistou úlevu po týdnech nuceného přerušení běžného provozu kvůli koronaviru. Při nižší dani by jim zbylo z každého prodaného piva pár korun navíc jako marže.
Ve skutečnosti si však restaurace zpočátku na nižší daň vůbec nemusí „sáhnout“. Finanční správa totiž neupřesnila, jakou sazbu mají podniky při prodeji piva venku používat. Z jejího vyjádření spíše vyplývá, že by hospody měly používat tu základní, tedy 21 procent.
„Snížená 10% sazba DPH bude aplikována pro točené pivo konzumované v restauračním zařízení. Na balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení bude nadále aplikována základní 21% sazba DPH,“ uvedlo tiskové oddělení Generálního finančního ředitelství na dotaz Seznam Zpráv.
Na další dotaz, zda nepřipraví pro hospody upřesňující pokyn, jakou sazbu používat venku, už vedení finanční správy neodpovědělo.
Levné pivo jako marketing
U DPH existují tři sazby – 21, 15 a 10 procent. Přesun některých služeb do desetiprocentní sazby souvisel původně s plánovaným rozšířením elektronické evidence tržeb (EET) do dalších oborů a řemesel. Vláda sice třetí a čtvrtou vlnu kvůli boji s koronavirem fakticky odložila, změna sazeb ale od května platí. Čepované pivo se přitom tak trochu „svezlo“. Restaurace musí EET používat už od konce roku 2016. Už tehdy Andrej Babiš ještě jako ministr financí prohlašoval, že chce na oplátku snížit DPH na čepované pivo a tím ho zlevnit. Letos v únoru pak Babiš začal vyzývat hospody, aby od května pivo zlevnily.
Problém s používáním sazeb DPH spočívá ve směrnicích, podle kterých je klíčové, zda se čepované pivo podává zákazníkům v rámci stravovací služby, nebo se prodává jako zboží. V prvním případě se uplatňuje sazba 10 procent, ve druhém základní sazba 21 procent.
Podle dosavadních informací by se měl prodej „přes ulici“ hodnotit jako prodej zboží, obzvlášť když to bude bez jídla. Vedení finanční správy v upřesňující informaci k sazbám DPH vysloveně uvádí jako příklad, že vyšší daň se uplatňuje na „čepované pivo určené k odnosu s sebou“ nebo „čepované pivo u stánků bez služeb“.
Mimořádné podmínky tak pravděpodobně ještě více prohloubí zmatek, který se projevil už při schválení nižší sazby na pivo před několika měsíci. Už tehdy se objevily pochybnosti, jak se budou sazby používat v různých situacích. Přehled navíc ještě komplikuje fakt, že na nealkoholické pivo se vztahuje i sazba DPH 15 procent.
„V praxi nastane mnoho případů, kdy nebude zřejmé, zda se jedná o stravovací službu, nebo dodání zboží. A to zejména v souvislosti s uvolňováním omezujících opatření,“ zhodnotil pro Seznam Zprávy Tomáš Hajdušek, který vede sekci správy daní v Komoře daňových poradců. Zdůraznil, že lidé budou chtít kvůli obavám z nákazy častěji sedět venku.
Podle Hajduška je sporné, co se rozumí termínem „související služby“, které jsou podle metodiky finančních úředníků podmínkou pro desetiprocentní sazbu DPH. „Postačí, že pivo bude natočeno do skleněného půllitru a zákazník si jej vypije na předzahrádce? A když bude pivo natočeno do plastového půllitru, který zákazník po dopití vyhodí do koše?“ uvedl příklady. „Čím více sazeb, tím větší zmatek, tím větší nejistota a tím větší prostor pro daňové spory a doměrky,“ dodal poradce.
Nižší sazba DPH navíc nijak neřeší mnohdy svízelnou situaci menších vesnických hospod, jež tuto daň zpravidla vůbec neplatí. Podle údajů, které získaly Seznam Zprávy ještě před vypuknutím koronavirové krize, je takových provozů většina. Premiér Babiš a ministryně financí Alena Schillerová přitom argumentovali právě tím, že snížená sazba DPH má pomoci malým hospodám.
