Článek
V dubnu budou poslanci hlasovat o čtyřech nových členech Rady České televize. Na výběr mají z dvanácti kandidátů, kteří prošli prvním kolem ve volebním výboru Sněmovny.
Nejvyšší podporu, a to 15 hlasů celkem od 18 členů výboru, dostal bývalý šéfredaktor zpravodajského kanálu ČT 24 a donedávna manažer mediální skupiny Active Karel Novák.
V odpovědích na otázky Seznam Zpráv vysvětluje, co mu vadí na zpravodajství nebo na publicistice veřejnoprávní televize či jaký má vztah s ředitelem ČT Petrem Dvořákem, který ho před deseti lety odvolal z šéfredaktorské funkce.
Do Rady ČT vás navrhl Nadační fond Filantia, který byl založen teprve v září 2020. Jak jste získal jeho podporu? Souvisí to s tím, že ve správní radě fondu je bývalý ředitel Frekvence 1 a váš někdejší kolega Miroslav Škoda?
S Mirkem Škodou to určitě nesouvisí. Před časem jsme se potkali v rádiu s Jirkou Devátem (bývalý šéf české a slovenské pobočky Microsoftu a šéf správní rady nadačního fondu), právě před rozhovorem o činnosti jeho nadace. Pak jsme se ještě párkrát viděli a snad můžu říct, že jsme si docela rozuměli i lidsky, tak jsme se domluvili, že mě Nadační fond Filantia nominuje.
Hovoříte o své kandidatuře s poslanci? Ptám se i proto, že vítěz minulého předvýběru ve volebním výboru Michal Klíma nakonec loni při hlasování v plénu neuspěl a členem Rady se nestal.
Říkám zcela otevřeně, že jsem připravený k diskusi a nepovažuji to za nic nepatřičného, pokud by se mě jakákoli poslankyně či poslanec chtěli na cokoli zeptat. Ať se nám to líbí, či ne, politika je naprosto legitimní součástí veřejného prostoru. Ale chápu, kam míříte: nikoho jsem o podporu nežádal, nikomu jsem nic nesliboval a nehodlám na tom nic měnit ani do budoucna. To, že bych mohl dopadnout jako Michal Klíma, mě nechává naprosto klidným.
Předpokládám, že vzhledem k vaší profesní zkušenosti vás zajímá hlavně zpravodajství ČT, o kterém jste už v minulosti hovořil kriticky. Co je podle vás potřeba změnit?
V minulosti jsem o něm hovořil kriticky především v souvislosti s poklesem sledovanosti programu ČT24, což se v posledním roce změnilo. Jednu připomínku bych ale možná přece jen měl. Na veřejném slyšení mluvil Jefim Fištejn o tom, že není zván do pořadů ČT, protože odmítá na základě životních zkušeností sdílet „hurá svazácký názor, že teď už víme, co je pravda a co je lež“. Mně to samé, že ho ČT už také nezve, opakovaně v posledních měsících říkal i Alexander Tomský. To už je postřeh více lidí – znamená to snad, že ČT nevytváří prostor pro sdělování rozmanitých zkušeností či prožitků vnímání světa, který diváky obklopuje, tak, jak je to uvedeno v Kodexu ČT? Nebo že konzervativismus a jiné myšlenkové směry nepovažují za relevantní názorový proud ve společnosti? Nebo tam jen odpovědní dramaturgové chtějí vysílat pouze jim blízké vidění světa? Sám nevím, co si o tom myslet. I když toto se spíš týká aktuální publicistiky než zpravodajství.
Podle současných členů Rady ČT směřuje nejvíce kritických podnětů od diváků na publicistické pořady, jako jsou Reportéři ČT nebo Otázky Václava Moravce. Vidíte tam nějaké nedostatky?
Omlouvám se, ale k jednotlivým pořadům se vůbec nebudu vyjadřovat, je to teď naprosto bezpředmětné, a pokud bych v případě zvolení měl nějaké výhrady, tak bych je nejdřív komunikoval s generálním ředitelem – samozřejmě striktně podle příslušných ustanovení zákona o České televizi.
Nicméně před necelými deseti lety, kdy jste byl šéfredaktorem ČT24, proběhla mezi vámi a Václavem Moravcem poměrně ostrá výměna názorů na stránkách novin. Moravec vám vytýkal nízkou kvalitu zpravodajství. Nemohou tyto dřívější spory ovlivnit váš názor směrem k němu a jeho pořadu?
Je pravda, že před téměř deseti lety jsme se s Václavem po té polemice moc nebavili, ale vše se změnilo, když jsme o pár měsíců později společně vysílali jako editor a moderátor pohřeb Václava Havla. Od té doby spolu máme výborné vztahy a vždy, když jsme se poté potkali, jsme komunikovali na přátelské úrovni.
Na veřejném slyšení ve sněmovním volebním výboru jste mimo jiné kritizoval některé příspěvky redaktorů na sociálních sítích. Měla by se tato činnost u lidí ve zpravodajství ČT podle vás více regulovat?
Jsem rád, že ředitel zpravodajství vydal před rokem a půl Desatero pro práci novinářů na sociálních sítích, od té doby se to snad podle toho, co občas zahlédnu, trochu změnilo. Na veřejném slyšení jsem upozorňoval na to, že právě tyto excesy na sociálních sítích mohou být jednou z příčin slábnoucí důvěry veřejnosti v média. Dle mého názoru by divák neměl vědět, co si redaktor o té které věci myslí, aby to – jak se píše v bodu 1 onoho Desatera – „neohrozilo důvěru v nestrannost ani v objektivitu, nezávislost a vyváženost vysílání ČT“.
Hlasoval byste pro odvolání Petra Dvořáka z funkce generálního ředitele?
To je v tuto chvíli úplně irelevantní otázka. Určitě bych se nejdřív musel seznámit s prací, případně se zjištěními dozorčí komise, seznámit se detailně s komunikací Rady ČT s generálním ředitelem apod. Takže při nejlepší vůli nejsem k této otázce teď schopen vůbec nic říct.
Musím se ale zeptat podobně jako u Václava Moravce, jestli nemáte na Petra Dvořáka z dřívějška trochu spadeno. Po jeho nástupu do čela ČT vás Dvořák na podzim 2011 odvolal z místa šéfredaktora ČT24. V roce 2017 jste pak proti němu kandidoval na generálního ředitele.
To, že si nový generální ředitel přivede nové manažery, je naprosto normální. S tím každý soudný šéfredaktor či ředitel počítá, proto tam z mé strany není ani špetka jakékoli zášti, na jeho místě bych postupoval naprosto stejně. A v roce 2017 to byl čistý souboj, který jsme udrželi v profesních mezích, a nepřerostl tak do osobní roviny.
Co si myslíte o současném modelu financování ČT přes koncesionářské poplatky? Pokud se nenajdou nějaké trvalé úspory, bude nutné v příštích letech poplatky zvýšit nebo změnit způsob financování.
Záleží to na tom, co od ČT společnost očekává. Od toho se pak odvíjí finanční nároky. Čistě z matematického a ekonomického hlediska od posledního zvýšení koncesionářského poplatku inflace rostla, takže z vnějšího pohledu se financování ČT bude muset určitě nějakým způsobem řešit. Které je to správné řešení, zda vnitřní úspory, indexace poplatku, snížení počtu programů ČT nebo výroby, kombinace poplatku a reklamy, nebo ještě nějaké další řešení, to je na již zmíněnou celospolečenskou diskusi.
