Článek
Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vznikla při ministerstvu zdravotnictví o víkendu a kromě Petra Smejkala v ní jsou další odborníci na epidemiologii, ale i ekonomové, sociologové a právníci. Mezi známá jména patří imunolog Zdeněk Hel, epidemiolog Rastislav Maďar, viroložka Ruth Tachezy, právník Jan Kysela či ekonom Štěpán Jurajda (přehled jmen najdete na konci článku).
Za nejurgentnější a nejzásadnější kroky pro úspěšný boj s pandemií experti považují navýšení kapacity očkování, testování a trasování, omezení rizika šíření nových mutací a jejich kvalitnější diagnostiku. K tomu je třeba zlepšit tyto tři oblasti:
1. Hlídání mutací
Snižování počtu nových mutací koronaviru je podle Smejkalovy skupiny klíčové. Zvlášť velký problém mohou přinést varianty s potenciální odolností vůči existující imunitě. Počet nově nakažených totiž nyní klesá i díky velkému počtu již imunních.
„Momentálně považujeme za zásadní zabránit přítomnosti a rozšíření variant viru P.1 a B.1.351, nazývaných jihoafrická a brazilská. Navrhujeme zamezit novým infekcím od cestujících ze zemí s vysokým rozšířením těchto variant ustanovením povinné karantény v rozsahu 14 dní, organizované státem ve vyčleněných zařízeních hotelového typu,“ přibližují experti ve svém doporučení.
Karanténa by se podle nich nevztahovala na už očkované lidi nebo ty, kteří v posledních 90 dnech nemoc covid-19 prodělali. Připomínají, že podobný postup už využívá mnoho jiných zemí včetně Austrálie či Velké Británie.
„Toto opatření se dotýká pouze malého množství obyvatel ČR, kteří nutně potřebují cestovat do Afriky či Jižní Ameriky, a je velmi efektivní v omezení importu nových mutací viru na území ČR,“ dodávají odborníci.
2. Detailnější PCR testy
Kromě toho zmiňují, že je třeba u PCR testování podpořit rozšíření diferenciální diagnostiky umožňující jihoafrickou a brazilskou variantu odhalit. Cestou by podle Smejkalovy skupiny mohlo být zvýšení úhrady za PCR testy, které tuto diagnostiku umožňují, a pokles úhrady za ostatní testy.
Kromě toho doporučují vyčlenit finance na sekvenování, aby bylo možné dle doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) týdně sekvenovat alespoň 1 000 vzorků.
Mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ve středu pro ČTK uvedla, že rozšířili kapacitu pro ověřování mutací koronaviru, nyní přijímá 500 až 700 vzorků týdně, dříve to byly desítky. K podrobné analýze viru využívá i laboratoře v zahraničí.
3. Prodloužené očkování
Mezi dalšími jednotlivými body, na které je třeba se zaměřit, potom experti na první místě jmenují prodloužení doby aplikace druhých dávek vakcín na 42 dní (šest týdnů) u vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna a na 84 až 91 dní (12 až 13 týdnů) u AstraZenecy.
Zmiňovaný šestitýdenní interval pro vakcíny společností Pfizer/BioNTech a Moderna je přitom podle odborníků v souladu s doporučením České vakcinologické společnosti i mezinárodních organizací CDC a WHO. Pro vakcínu společnosti AstraZeneca je maximální umožněný interval podle WHO 12 týdnů.
„Jedna dávka vakcíny prokazatelně snižuje riziko závažného průběhu, hospitalizace a úmrtí. Cílem prodloužení intervalu mezi dávkami je zabránit zbytečným úmrtím a ulevit přetíženému zdravotnímu systému. Při dostatečné proočkovanosti rizikové části populace a zvýšené dostupnosti dávek se předpokládá, že se interval mezi dávkami v budoucnu zase zkrátí. Stejný postup byl již úspěšně realizován v Izraeli a Velké Británii,“ popisují experti z MeSES.
Apolitické rady
Petr Smejkal, který je zároveň novým členem Rady vlády pro zdravotní rizika, už dříve uváděl, že chce vytvořit tým odborníků po vzoru německého Institutu Roberta Kocha a pomáhat vládě při postupu proti epidemii. Odmítal, že by se chtěl stát tváří boje proti koronaviru nebo novým ministrem.
„Doporučení budou apolitická a podložena zkušenostmi z jiných zemí, odbornou literaturou a doporučeními mezinárodních institucí. Podobné skupiny úspěšně fungují v jiných zemích, například ve Velké Británii Sage nebo ve Švýcarsku Swiss National COVID-19 Science Task Force,“ upřesňuje nyní.
Skupina bude pravidelně zveřejňovat výstupy pro ministerstvo na webových stránkách www.meses.cz. Postupně chce zveřejnit dokumenty například pro fungování škol, testování a trasování nebo pro uvolňování opatření.
Členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace
MUDr. Petr Smejkal
vedoucí skupiny, lékař a hlavní epidemiolog v institutu IKEM
PhDr. Martin Buchtík, Ph.D.
sociolog, ředitel ústavu STEM
Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D.
imunolog, University of Alabama, Birmingham, USA
MUDr. Daniel Dražan
praktický lékař pro děti a dorost, člen výboru České vakcinologické společnosti
Doc. MUDr. František Duška, Ph.D., AFICM, EDIC
proděkan 3. lékařské fakulty UK, přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace,
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.
profesorka demografie, Přírodovědecká fakulta UK
Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D.
profesor ekonomie, CERGE-EI, člen NERV
Mgr. Jan Kulveit, Ph.D.
Senior Research Scholar, Future of Humanity Institute, Oxford University
Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
vedoucí katedry politologie a sociologie, Právnická fakulta UK
Ing. René Levínský, Ph.D.
výzkumník, CERGE- EI, ředitel Centra pro modelovaní biologických a společenských
procesů
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS
epidemiolog, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity
RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.
viroložka, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK