Hlavní obsah

S čištěním rybníku v bohumínském areálu Gliňoč pomohly speciální bakterie

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Město při čištění rybníka Glinoč místo bagrování bahna zvolilo alternativní metodu. Voda se v posledním roce a půl čistila s pomocí speciálních bakterií, které rozkládají mrtvou organickou hmotu.

Článek

„Předloni jsme v rybníce zaznamenali částečný úhyn ryb. Laboratorní rozbory vody prokázaly nedostatek aktivního kyslíku, a tak jsme hledali cestu, jak živočichům pomoci. Vzhledem k tomu, že rybník nemá žádný regulovaný přítok ani odtok, nemohli jsme jej vypustit a bahno vybagrovat. Bagrování by navíc bylo pro místní faunu devastující,“ uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.

Dno rybníka ale pokrývala silná vrstva tlejícího bahna, které bylo potřeba odstranit. „Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín doporučila městu využít speciální bakterie, které mají schopnost odbahnit vodní plochu biologickou cestou. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. Využívají se například v horských oblastech při čištění ples či v různých rybochovných zařízeních,“ uvedla mluvčí radnice Jana Končítková.

S čištěním pomocí bakterií se začalo loni v květnu. V pravidelných intervalech se do různých částí rybníka vsypávaly doporučené dávky bakterií. Celkově to během čistícího procesu bylo zhruba 30 kilogramů.

„Už během prvních měsíců byly výsledky na první pohled zřetelné. Nyní jsme s odstupem času požádali o opakované měření, abychom měli efekt podložený laboratorně. Zatímco loňské výsledky ukázaly pozvolné zlepšení, letos se podle hydrobiologa, který vodu analyzoval, kvalita vody zlepšila dokonce trojnásobně. Za zlomek ceny, kterou by si vyžádalo vybagrování dna, jsme dosáhli stejného efektu. Za materiál jsme zaplatili 40.000 korun, aplikaci jsme zvládli vlastními silami,“ uvedl Palán. Doplnil, že se výrazně zmenšil také objem bahna na dně rybníka, a to zhruba o 40 centimetrů. Rybník se nachází v přírodním areálu Gliňoč. Město do úprav této oblasti investovalo v posledních letech dva miliony korun. Cílem bylo zajistit zadržování vody v krajině.

Související témata:

Doporučované