Článek
Bývalí občané Německé demokratické republiky, kteří se pokoušeli uprchnout přes socialistické Československo na Západ a byli zadrženi, žádají po českém státu satisfakci.
Soudy v Českých Budějovicích a Karlových Varech už v posledních dvou týdnech řešily dva případy, dalších minimálně 15 žalob, žádajících rehabilitaci za zmaření pokusu o útěk na Západ či za nezákonné zadržení, je připraveno.
A podle Platformy evropské paměti a svědomí, která s možnými rehabilitacemi v Česku přišla, by zde podobných případů mohlo být nakonec až několik tisíc.
Případů bezpráví vůči občanům bývalé NDR platforma zaregistrovala kolem 18 tisíc, avšak mnohé případy se před soud nedostanou, protože řada těchto lidí zemřela nebo se z různých důvodů nepřidá.
Žádosti o rehabilitace podávají bývalí občané NDR na popud platformy, která vytvořila projekt Justice 2.0 a podle ředitelky Neely Winkelmann-Heyrovské usiluje o narovnání historických zločinů.
Případ s východoněmeckými uprchlíky začal v roce 2016 trestním oznámením na 67 jmenovitě označených představitelů komunistického režimu ve věci zabití německých občanů na českém území.
„Ty současné případy jsou takovým vedlejším produktem,” uvedla Winkelmann-Heyrovská pro Seznam Zprávy.
Průlom v případech „východoněmeckých“ žalob nastal v srpnu 2016, kdy byl v Bratislavě rehabilitován Hartmut Tautz. Ten se pokusil překročit hranici na území současného Slovenska, při pokusu byl však napaden hraničářskými psy a na následky svých zranění zemřel.
„Po rozsudku v Bratislavě jsme se rozhodli, že když bratislavský soud udělal tento precedens, tedy že je po tolika letech možné vysoudit odškodnění za nezákonné věznění a odnětí osobní svobody, které se mu dostalo, uděláme to i pro ty, kteří neúspěšný pokus o útěk přežili,” uvedla Winkelmann-Heyrovská.
Platformě evrospké paměti a svědomí se hlásí lidé od minulého roku, v současnosti se jedná o přibližně 50 případů a už zmíněných 15 z nich je připraveno pro soud. Počet bývalých občanů NDR, kteří mohou žádat satisfakci, je však řádově vyšší.
„Zjistili jsme podle našich rešerší, že je tady obrovská skupina až 18 tisíc východních Němců, kteří tady byli v době komunismu zadrženi a odesláni zpátky do NDR, tudíž se na nich učinilo bezpráví,” dodává Winkelmann-Heyrovská.
Motivace je podle ní především morální hledisko celé věci, to i vzhledem k minimální výši reparací. Omluva je podle ní pak důležitá i z toho důvodu, že právě čeští pohraničníci často překazili plány na útěk, a to podle Winkelmann-Heyrovské mnohdy i nad možnosti svých tehdejších pravomocí.
„Máme zde případy lidí, kteří překonali hranici a byli zachyceni až na území Rakouska nebo Západního Německa českými pohraničníky. To je třeba důležité říct, protože pohraniční stráž nebyla pasivní, ale aktivně honila lidi,” uzavírá.
