S balíčky rozvolnění mohou zamávat mutace, varují experti

Hlídání počtu případů covidu-19 v regionech a preventivní testování téměř všude, kde je to možné, třeba i při návštěvě kadeřnictví nebo pedikúry. To jsou hlavní nástroje, pomocí nichž chce vláda rozvolňovat život v Česku. Otevření služeb a maloobchodu se chystá už na 3. května.

„Kéž by to všichni respektovali, nešvindlovali a dodržovali to daným způsobem. Na tento systém bych se nyní spolehl. Musí se ale hlídat, jak se čísla chovají. Kdyby se ukázalo, že se situace horší nebo čísla přestanou klesat, bylo by třeba to modifikovat,“ zhodnotil novou strategii pro Seznam Zprávy imunolog Václav Hořejší.

Balíčků rozvolnění vláda připravila celkem šest. O jejich postupném otevírání přitom bude rozhodovat zejména incidence – počet infikovaných za posledních sedm dní na 100 000 obyvatel. Tam, kde se počet pohybuje pod 100, se například už v pondělí otevřou mateřské školy. Zatím to platí pro Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský kraj.

Podle matematika René Levínského je tentokrát rozvolnění připraveno lépe a ve spolupráci s odborníky. Sám je členem skupiny MeSES, která radí Ministerstvu zdravotnictví a návrh rozvolnění připomínkovala.

„Ta hranice je poměrně standardní a doporučují ji organizace po celém světě. Problém České republiky je ten, že tím, jak vlna epidemie přišla ze západu na východ, tak jsme ve strašně heterogenní situaci. Zatímco Cheb má číslo 25, takže by ho v podstatě bylo možné rozvolnit libovolně, tak Vsetín má číslo kolem 330. Je strašně těžké najít opatření tak, aby byla vhodná pro celou republiku, protože spousta věcí se nedá udělat jinak v Chebu a jinak ve Vsetíně,“ jmenoval jednu ze slabin v rozhovoru pro Seznam Zprávy matematik a šéf Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

„Osobně bych byl pro co největší regionalitu, nicméně rozumím tomu, že je těžké to komunikovat,“ dodal. Léto by podle něj mohlo být celkem normální, třeba testování ve firmách či školách ale zřejmě zůstane tak dlouho, dokud se neproočkuje dostatečně velká část populace.

Jako čitelnou strategii hodnotí systém balíčků i Luděk Berec, spoluautor původního modelu Protiepidemického systému a prorektor Jihočeské univerzity.

„Nedovolím si hodnotit jednotlivá opatření, zda je lepší dříve uvolnit množství lidí na svatbách, nebo dříve otevřít lázně, ale postavení těch balíčků na zvolených kritériích, tedy počtech případů na sto tisíc obyvatel za týden, to mi přijde v pořádku. Co je třeba si uvědomit z hlediska dynamiky epidemie, že tenhle postup od balíčku 1, 2, 3 a dál pravděpodobně nebude lineární v tom smyslu, že by jednotlivé etapy trvaly zhruba stejně dlouho,“ řekl odborník pro Radiožurnál. Pokles epidemie bude zpomalovat, a tudíž by rozestup mezi posledními balíčky mohl být větší.

Situaci podle odborníka nicméně nahrává i to, že je část populace už imunizována. „Je třeba si uvědomit, že velmi významnou roli v dynamice epidemie dnes už hraje podíl imunizované populace, nejen opatření. Ať už lidé infekci prodělali, nebo byli očkováni. Bohužel tento podíl přesně neznáme a ty odhady se pohybují někde mezi čtyřmi až šesti miliony, což je z hlediska předpovědí obrovský rozsah. Takže myslím, že by pomohla studie, která by dokázala tohle číslo zpřesnit,“ dodal.

Přestože nyní epidemie v Česku slábne a vidina normálního života je na dosah, experti jedním dechem dodávají, že rizika stále existují. Slibný trend epidemie by mohly zvrátit například nové varianty koronaviru. „Mutace s tím mohou zahýbat. Riziko je významné ze dvou hledisek – některé varianty dokážou do určité míry obejít imunitu a také lidé, kteří onemocněli v první vlně, už by mohli postupně imunitu ztrácet. Je to velká neznámá, ale musíme být obezřetní,“ míní Luděk Berec.

Obavy nyní panují zejména z brazilské a jihoafrické varianty viru, které v laboratorních podmínkách prokázaly vyšší odolnost vůči protilátkám. S postupujícím šířením viru ve světě ale mohou vznikat i další varianty, které by mohly být problematické. „Nesmíme připustit, aby se u nás prosadily,“ míní imunolog Hořejší. Vláda by podle něj i proto neměla ani v budoucnu podceňovat testování a odhalování mutací.

„Opravdu bychom se teď měli dostat na co nejnižší čísla výskytů. Pokud by se rozmohla některá nová varianta, na kterou třeba očkování nebude fungovat, začínali bychom zase úplně od začátku,“ uzavírá imunolog.