Pocta českým vědcům. V rekordním čase přišli s klíčovými vynálezy

Zručnost, schopnost rychlé reakce na zatěžkávací zkoušku, spolupráce. To vše se u českých vědců, firem a inovátorů projevilo už v prvních týdnech epidemie covid-19. Reagovali na všeobecný nedostatek ochranných pomůcek, vymysleli způsoby, jak ulehčit práci laborantům a zjednodušit diagnostiku. Český otisk je i v oblasti vývoje léků.

Pokud jde o řešení problému s nedostatkem respirátorů, mezi prvními se k němu čelem postavilo České vysoké učení technické (ČVUT).

První model s nejvyšším stupněm ochrany dostal jméno CIIRC RP95-3D a výzkumníci z Institutu robotiky, informatiky a kybernetiky ČVUT ho představili v březnu.

Respirátor vyvinuli za týden, následně ho začali vyrábět s pomocí firem a distribuovat potřebným. Stal se také předobrazem pro sériovou výrobu, která činí až 50 tisíc kusů týdně. Dnes respirátory na vstřikovacích lisech vznikají za desítky sekund. Dají se navíc dezinfikovat a používat opakovaně.

Volně poskytnutá data k výrobě původního modelu CIIRC RP95-3D si navíc stáhlo přes 60 organizací a firem z 25 zemí světa - z Německa, Spojených států, Portugalska, Nizozemska, ale i z Mexika, Nového Zélandu a Spojených arabských emirátů.

„V posledních několika dnech a týdnech se probudila tvořivost a invence českého národa, která je v nás zřejmě nějak zakódovaná. Protože těch nápadů přichází veliká spousta,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Škola také Nemocnici Na Bulovce propůjčila robota Pipeťáka, který pomáhá s testováním vzorků. Zapojila se i do výroby speciálně upravených potápěčských masek, které před viry chrání díky přidanému filtru.

Ochranné pomůcky ale začali vyrábět i na dalších akademických pracovištích. Například technická univerzita v Liberci vyrábí filtry z nanomateriálu - společně s firmami jich denně vytvoří přes 100 000.

Fakulta strojního inženýrství Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se zase zapojila do výroby ochranných štítů proti covid-19 pro zdravotnický personál.

Štíty vznikají pomocí 3D tisku, který se stal při boji s covid-19 významným pomocníkem. Nevídaný zájem o výrobky z 3D tiskáren ostatně zaznamenala i společnost Prusa Research českého podnikatele a investora Josefa Průši. Ta vyrobila a bezplatně dodala po celém Česku během koronavirové krize přes 100 000 ochranných štítů. „Původně zamýšlený projekt ochranných brýlí jsme sice dostali do fáze funkčního prototypu, ale dostávali jsme zpětnou vazbu, že štíty jsou potřeba víc. Plus podobně jako u 3D tištěných respirátorů jde o věc, které by měla hodně dobře sedět na různé velikosti obličeje, a to je s tuhým plastem těžké, až nemožné, splnit,“ přiblížil Průša pro ČTK.

V mnoha ohledech pomohla rychlému vývoji a spolupráci platforma COVID19CZ - další z článků řetězce českých inovací v krizových časech. Iniciativu tvoří podnikatelé a technologičtí odborníci, ale i řada dobrovolníků či nadšenců.

Díky platformě a veřejné sbírce vznikl mimo jiné nový typ ventilátoru CoroVent. Ten vyrábí třebíčská skupina firem MICo ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze a dalšími technologickými firmami.

Kromě hmatatelných výrobků, které se po celém Česku vyrobily, vědci pracovali a stále pracují na zkoumání samotného viru, diagnostice a testování.

Tým pod vedením Jana Konvalinky z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky ve spolupráci s vědeckým týmem z Univerzity Palackého v Olomouci například vyvinul nový protokol pro diagnostiku covid-19 pomocí metody PCR, která je založena na detekci a přepisu virové RNA.

Činidla a chemikálie používané pro tento postup mohou být kvůli koronavirové krizi nyní těžko dostupné. Pomoci proto podle výzkumníků může vynález nových magnetických nanočástic pro izolaci RNA. Podle chemika Radka Zbořila postup dovoluje připravit materiál pro přibližně 100 000 izolací denně.

„Byl to velmi komplexní proces. Jsme rádi, že se povedl a dá se využít pro praktické testování. Koronavirová krize ukázala sílu nanotechnologií v praxi. Vědecké týmy obecně ukázaly skvělou schopnost spolupracovat a v rekordně krátké době převádět výsledky výzkumů do praxe. Především v oblasti prevence a diagnostiky onemocnění covid-19,“ uvedl pro Seznam Zprávy profesor Zbořil.

Česko má ale svou stopu i ve vývoji léku na covid-19 - právě k němu a k výrobě vakcíny se nyní upínají zraky celého světa. Jedním ze slibných kandidátů je remdesivir americké firmy Gilead, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře.

Optimismus ohledně jeho účinnosti vyvolaly nedávné dílčí výsledky studie Chicagské univerzity, podle kterých takřka všichni pacienti byli do týdne propuštěni z nemocnice. Všechna data je ale potřeba ještě vyhodnotit.

V Česku byl před časem podáván remdesivir třiapadesátiletému muži ve Všeobecné fakultní nemocnici. který byl ve velmi vážném stavu. Jeho stav se výrazně zlepšil, zda na tom měl zásadní podíl experimentální lék, ale podle ošetřujících lékařů není jasné. Nyní se remdesivirem léčí druhý pacient ve Fakultní nemocnici v Motole.