Článek
K útoku na známého nizozemského novináře došlo v ulici Lange Leidsedwarsstraat přímo v centru Amsterdamu. De Vriese zrovna v půl osmé večer odcházel z natáčení televizního pořadu RTL Boulevard, kde byl častým hostem, do podzemních garáží.
Útočník na něj zhruba v půl osmé večer vystřelil zblízka, uvedl policejní komisař Frank Paauw. Podle deníku De Telegraaf se střílelo čtyřikrát nebo pětkrát a nejméně jednou byl novinář zasažen do hlavy. Veřejnoprávní televize NOS upozorňuje, že de Vries neměl osobní ochranku i navzdory hrozbám a výhrůžkám, kterým investigativní novinář čelil.
De Vries byl s vážným zraněním převezen do nemocnice, kde podle amsterdamské primátorky Femke Halsemaové bojuje o život. „Naše nejhorší noční můra se stala včera realitou,“ napsal ve středu na Twitteru de Vriesův syn Royce. O aktuálním stavu novináře nejsou dostupné žádné další podrobnosti.
Gisteren is onze grootste nachtmerrie werkelijkheid geworden. Wij als familie omringen Peter met liefde en hoop in deze moeilijke fase. Veel is nog onzeker, maar wat vaststaat is dat alle steunbetuigingen uit het hele land nu enorm veel steun bieden. De familie
— Royce de Vries (@Roycedevries01) July 7, 2021
Střelbu zaznamenaly bezpečnostní kamery, kterými je centrum Amsterdamu poseté a vidělo ji také mnoho svědků. Zda je zaznamenaný i samotný okamžik střelby, ale není jasné. Každopádně už deset minut po útoku se oficiálními kanály šířil popis pravděpodobného pachatele – muž se světlou pletí, malé a štíhlé postavy, na sobě měl tmavě zelený kabát s nášivkami a černou čepici.
Na sociálních sítích se objevily i záběry z místa, policie proto vyzvala uživatele, aby je dál nešířili a dali je k dispozici vyšetřovatelům. Na místě útoku lidé během středy zapalují svíčky a pokládají květiny se vzkazy.
Rychlá policejní akce
Svědectví a záběry z kamer umožnily nizozemské policii rychlý postup. Zhruba po hodině od střelby v Amsterdamu už policisté podle svědectví na sociálních sítích stavěli na dálnicích podezřelé automobily. Ve středu dopoledne pak nizozemská média přinesla zprávu, že policie v noci na středu zastavila na dálnici A4 poblíž Haagu auto se dvěma podezřelými – má být mezi nimi i střelec.
Muži zůstávají ve vazbě a o jejich další vazbě rozhodne v pátek soud. Zadrženým je pětatřicetiletý Polák žijící ve městečku Maurik ve středu země a jedenadvacetiletý Nizozemec z Rotterdamu. Dalšího muže zadržela policie v Amsterdamu, ale bez obvinění ho propustila.
K možnému motivu dvou podezřelých se policie nevyjádřila. Policie také při domovních prohlídkách na třech místech zabavila datové nosiče a střelivo. Zda byla nalezena i zbraň, ze které se na novináře střílelo, není jasné. Na vyšetřování případu je nasazený velký policejní tým.
De Vries je podle agentury Reuters v Nizozemsku celebritou, často se objevuje v televizi a je považován za experta se zdroji mezi zločinci i strážci zákona. Proslavil se vyšetřováním okolností únosu pivního magnáta Freddyho Heinekena z roku 1983, přičemž únosce Willema Holleedera v roce 2013 odsoudili za výhrůžky adresované investigativnímu novináři.
V roce 2019 de Vries na Twitteru napsal, že jej policie informovala o nebezpečí, které mu ze strany kriminálního podsvětí hrozí. V roce 2008 získal mezinárodní cenu Emmy v kategorii aktuální zpravodajství za svou práci na vyšetřování zmizení Natalee Hollowayové na Arubě, napsala agentura Reuters.
Odvážný de Vries
Útok na de Vriese dominuje už od úterního večera nizozemským médiím. Deníky jako De Telegraaf nebo NRC napsaly o šoku. Další média píšou o novináři uznale jako o odvážném profesionálovi a strážci pravdy.
Útok odsoudila celá řada politiků z Nizozemska i ze zahraničí. Premiér Mark Rutte označil útok na novináře za „šokující“ a ‚nepředstavitelný“ útok na svobodu tisku. „Útok na Petera R. de Vriese je šokující a nepředstavitelný, je to útok na odvážného novináře, a proto je to útok na svobodu tisku, která je pro naši demokracii a náš právní stát tak zásadní,“ prohlásil na tiskové konferenci v Haagu. Podle krále Viléma-Alexandra, který je teď na státní návštěvě Německa, jde o „útok na žurnalistiku a právní stát“.