Článek
Pavel Rychetský během rozhovoru překvapil hned v několika bodech.
Prezident Zeman se s šéfem Ústavního soudu o milosti pro Jiřího Kajínka neradil, ačkoliv to tak z prezidentových mnohokrát opakovaných veřejných výroků mohlo vypadat. Rychetský dokonce říká, že s Milošem Zemanem o Kajínkovi mluvili naposledy někdy před patnácti lety.
Předseda Ústavního soudu v rozhovoru pro Zvláštní vyšetřování rovněž zdůraznil, že nerozumí, proč Zeman zdůvodňuje milost mimo jiné pochybnostmi v případu, když Jiřímu Kajínkovi zároveň udělil sedmiletou podmínku.
„To mu neporadili moc dobře,“ říká přímo Rychetský. „Ta milost není aktem, který by vedl polemiku s odsuzujícím rozsudkem. Pan prezident panu Kajínkovi dal nejpřísnější možné podmínky, že nesmí sedm let spáchat ani nedbalostní trestný čin, ani dopravní nehodu.“
Z Rychetského slov vyplývá, že pokud chtěl Zeman zdůvodňovat milost pochybnostmi o Kajínově vině, není logické, aby mu zároveň dal podmínku, při jejímž porušení se vrátí zpátky na doživotí do vězení.
Pavel Rychetský se v rozhovoru pro Zvláštní vyšetřování překvapivě vyjádřil i k Zemanovým motivům, proč milost udělil („Zvlášť když pan prezident institut milosti téměř nepoužívá a stal se během jeho prezidentování téměř mrtvým.“), a řekl, jak by při možném rozhodování o propuštění Kajínka z vězení postupoval on.
