Článek
„Letošní rok je výjimečný,” posteskl si Roman Zinke, hospodář místní organizace Sušice 1 Českého rybářského svazu. Podle něj chybí voda v potoce, který sádky zásobuje vodou. „Snažíme se vodu zadržovat, jak to jde, všemi prostředky, stavíme různé jízky. V minulých letech jsme také vodu ochlazovali tím, že jsme do ní dávali led. Nemělo to ale valný dopad,” popsal Zinke.
Letos poprvé museli rybáři požádat o pomoc hasiče. Ti sem jednou denně přivezou cisternu s vodou, kterou do potoka vylijí. „To je záchrana ryb. Nebýt toho, došlo by zřejmě ke katastrofě, prakticky o celou obsádku bychom přišli,” říká Zinke.
Problémy způsobuje dlouhotrvající sucho v kombinaci s vysokými teplotami. „Vody ubývá a rychleji se prohřívá. Všeobecně v teplejší vodě se udrží menší obsah kyslíku než ve studené,” vysvětluje zoolog Klatovského rybářství Jiří Lipka.
A kyslík je pro ryby samozřejmě zásadní. „Jako první zaznamenáváme úhyny dravých druhů ryb, které jsou náročné na obsah kyslíku ve vodě, konkrétně je to candát nebo okoun. Pokud se obsah kyslíku blíží nule, začnou hynout i kaprovité druhy ryb,” konstatuje Petr Dimitrov ze západočeského rybářského svazu v Plzni.
S tím, jak ve vodě klesá množství rozpouštěného kyslíku, souvisí ještě jeden problém. Rybáři nemohou ryby přikrmovat. „Nakrmená ryba potřebuje kyslíku víc, proto jsou patrné i ztráty na přírůstcích,” říká Dimitrov.
Jednou z mála možností, jak rybám pomoci, je využití čeřičů a aerátorů, které vodu provzdušňují. Nedají se ale použít všude. „Za posledních patnáct let je to nejhorší situace. Nezbývá nám než doufat, že to ryby ‚udýchají’,” říká Jiří Lipka.
Co se týče tekoucích vod, největší dopady jsou podle Dimitrova patrné na drobných vodních tocích, kde se nedá nyní efektivně hospodařit. „Některé se vůbec neosazují váčkovitým plůdkem lososovitých druhů ryb,” popsal Dimitrov.
Dopady jsou patrné i na větších tocích. Ryby se v menším množství vody pohybují více u sebe a jsou snazší kořistí predátorů. Častěji dochází také k úhynům ryb kvůli znečištění.
