Článek
Za dva týdny se v islandském Reykjavíku odehraje schůzka, kterou bude sledovat celý svět. Na Arktické radě, klubu velmocí severu, se v napjatých časech mají vůbec poprvé potkat tváří v tvář ministři zahraničí USA a Ruska – Antony Blinken a Sergej Lavrov.
Jednání má i nenápadnou českou stopu. Už několik měsíců česká diplomacie vede kampaň za zvolení do Arktické rady se statusem pozorovatelské země. Praze tu jde o vliv, klimatické body i podporu českých vědců působících v Arktidě.
Souhlasit se vstupem Česka do tohoto klubu musí ale i Rusko, a to v kulisách vrbětické kauzy.
Přihlášku do Arktické rady podával za Česko koncem loňského roku ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Radu označil za velmi exkluzivní klub. Účast v něm by podle něj zvýšila mezinárodní prestiž Česka. Ještě koncem března, krátce před svým odvoláním, mluvil veřejně o tom, že Česko má velkou šanci na přijetí.
„Česká republika v kandidatuře pokračuje,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová po jmenování nového šéfa diplomacie Jakuba Kulhánka (ČSSD).
Globální soupeření
Oficiální stanovisko bude Česku oznámeno až po ministerském zasedání v Reykjavíku. Jednání o přijetí nových pozorovatelů probíhá dle Štíchové bez přítomnosti uchazečů o pozorovatelský status, proto ani není v plánu, že by Kulhánek na jednání osobně letěl.
Pevnými členy Rady jsou země, na jejichž území Arktida zasahuje, tedy USA, Kanada, Rusko, Island, Dánsko, Finsko, Švédsko a Norsko. Pozorovatelské státy pak jsou další vlivní světoví hráči: Čína, Velká Británie, Francie, Německo, Indie, Itálie či Jižní Korea. Mezi tyto těžké váhy ze středoevropského regionu proniklo zatím jen Polsko.
Provoz rady není bez napětí, například loni americký ministr zahraničí Mike Pompeo – ještě za prezidenta Donalda Trumpa – na jejím summitu rázně vystoupil proti ruským a čínským ambicím v oblasti. „Tento region se stává arénou pro globální mocenské soupeření,“ prohlásil ve finském Rovaniemi podle amerického deníku New York Times.
Konkurenty Česka v letošní volbě do Arktické rady je například Estonsko, Irsko či Turecko.
V přijímání nových „pozorovatelů“ mají všechny členské státy právo veta – to znamená, že stačí jediný odpůrce k přijetí – a kandidát do klubu neprojde. Možnost českou kandidaturu zablokovat má tedy i Rusko, které shodou okolností právě na tomto summitu převezme rotační předsednictví v radě.
Hlasování o českém členství proběhne uprostřed diplomatické roztržky mezi Českem a Ruskem kvůli účasti agentů ruské vojenské rozvědky GRÚ na výbuších ve Vrběticích. Má proběhnout 20. května. Do konce května má také z Česka odejít několik desítek pracovníků z ruské ambasády v Praze – tak aby velvyslanectví Česka a Ruska byla personálně symetrická.
„Rozhodnutí členů Arktické rady nelze nijak předjímat. V dosavadní komunikaci s Ruskem ohledně naší kandidatury do AR jsme nezaznamenali jednoznačné signály – ani pozitivní, ani negativní,“ uvedla mluvčí Štíchová na dotaz, jestli česká diplomacie očekává podporu Ruska.
„Mohl by to být prostor pro drobnou pomstu,“ míní expert na diplomacii Tomáš Pojar, bývalý první náměstek Černínského paláce a dnes prorektor pro zahraniční vztahy vysoké školy CEVRO. Podle něj by Česko ale případný neúspěch zase tolik nebolel. „Asi tam být nemusíme,“ dodává Pojar.
Česko do kandidatury investovalo nemálo energie – čeští diplomaté jednali například i se zástupci původních obyvatel Arktidy. V průběhu roku 2021 jednal ministr Petříček s velvyslanci všech osmi arktických států akreditovaných v Česku. Náměstek Chmelař následně mluvil s velvyslanci zemí, které již v minulosti pozorovatelský status získaly.
Ministr Petříček měl také v plánu cesty do zemí, které v Arktické radě rozhodují – například do Kanady, Islandu či do Dánska. Do této části české kampaně ale promluvila pandemie.
Hra o ropu
Arktická rada je mezivládní organizace, která řeší problematiku Arktidy, zejména otázky týkající se těžby nerostných zdrojů, využitelnosti pro dopravu a také domorodých obyvatel.
Česko má aktivní vědecké zastoupení v Arktidě už od 80. let minulého století. V polární divočině na Špicberkách mají čeští vědci stanici i vlastní výzkumnou loď. A také úhledný, typicky červený domek v městečku Longyearbyen. Zkoumají tu řasy i ptáky či tání ledovců.
Právě v souvislosti s klimatickými změnami, které odkrývají přírodní bohatství Arktidy, soupeří o vliv v polární oblasti světové velmoci. Výhledově jde zejména o zásoby ropy a plynu.
