Růst světové ekonomiky je na svém vrcholu, OECD snížila prognózy

Ekonomika eurozóny si s ohledem na slabší zahraniční poptávku zřejmě povede hůř, než se očekávalo. OECD snížila prognózu oblasti na tento rok z 2,2 na dvě procenta a pro příští rok z 2,1 na 1,9 procenta. Eskalace obchodního napětí a turbulence na rozvíjejících se trzích je důvodem zastavení růstu ekonomiky. Ta je podle čtvrtečního vyjádření Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na svém vrcholu. Světová ekonomika i v roce 2019 zřejmě vykáže roční zvýšení o 3,7 procenta po růstu o 3,6 procenta loni. Přitom v poslední, květnové prognóze OECD počítala s 3,8 procenta pro letošní a 3,9 procenta pro příští rok.

Růst obchodu, který je motorem globální ekonomiky v posledních letech, se v letošním roce zpomalil na zhruba tři procenta z pěti v roce 2017, protože napětí mezi Spojenými státy a jejich hlavními obchodními partnery poznamenalo důvěru a investice, uvádí zpráva OECD .

Přestože jsou Spojené státy, které jsou největší světovou ekonomikou, zdrojem obchodního napětí, jejich hospodářský výhled nikdy nebyl mezi hlavními rozvinutými ekonomikami OECD světlejší, a to díky snížení daní a díky vládním výdajům. Prognózu jejich hospodářského růstu pro tento rok OECD nechala beze změny na 2,9 procenta, pro příští rok ji ale mírně snížila z 2,8 na 2,7 procenta.

OECD nicméně uvádí, že americká dovozní cla už začínají mít na světovou jedničku dopad. Jen kvůli clům, která už byla zavedena, se ceny v USA celkově zvýší o 0,3 až 0,4 procenta. Například ceny praček ale už stouply v období od března do července o 20 procent.

Předpověď pro Čínu, která není členem OECD, zůstala beze změny na 6,7 procenta pro letošek a 6,4 procenta pro příští rok. Dopad vyšších cel na čínskou ekonomiku zatím pomáhá tlumit slabší měna, píše OECD.

Růst úrokových sazeb v USA a silnější dolar přinesly problémy rozvíjejícím se tržním ekonomikám, jako jsou Argentina, Brazílie a Turecko, konstatovala OECD a zhoršila jejich prognózy.