Poslanecké platy porostou „jen“ o 9 procent. Vládní návrh prošel Sněmovnou

Kdyby se do nich poslanci letos nerozhodli zasáhnout, platy by jim v příštím roce vzrostly přibližně o 20 procent.

Bylo to tak podle plánu – v roce 2014 totiž skončilo období jejich zmrazení po hospodářské recesi, a aby se jim platy na původní skoro trojnásobek průměrné mzdy ve státní sféře nevrátily z roku na rok, rozhodli se poslanci jejich růst rozdělit na čtyřleté období.

Koeficient násobku jejich platu oproti průměrným mzdám tak rostl postupně. V roce 2015 činil poslanecký plat 2,25násobek, o rok později 2,35násobek a v roce 2017 2,45násobek průměrné mzdy zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. Letos je to 2,5násobek, a v roce 2019 měl základ poslaneckých odměn stoupnout na konečný 2,75násobek takové průměrné mzdy.

Vláda nyní připravila vládní návrh zákona, který by platy poslanců ponechal na 2,5násobku.

Tentokrát už prý vážně napořád.

O tom, jestli návrh Sněmovnou projde a poslanecké platy v příštím roce porostou pomaleji, budou zákonodárci hlasovat na čtvrteční mimořádné schůzi. Jestli a v jaké podobě ho ale schválí, není vůbec jisté.

Ve hře jsou totiž i dva pozměňovací návrhy. Jeden z pera Piráta Jakuba Michálka kromě zbrzdění růstu počítá i s tím, aby se platy poslanců nově odvozovaly z průměru v celé ekonomice. SPD Tomia Okamury pak navrhuje platy až do roku 2021 zamrazit úplně.

Kromě ANO, Pirátů a SPD však ve Sněmovně nezbývá mnoho dalších klubů, které plánují vládní novelu podpořit.

„Přijde mi naprosto na hlavu, že si poslanci sami rozhodují o vlastních platech,“ vyjádřil se k debatě o platech poslanec ODS Václav Klaus ml. Ten se tak stejně jako většina jeho spolustraníků zítřejšího hlasování zdrží.

A souhlasí s ním i drtivá většina poslanců STAN a TOP 09. „Do jednou nastaveného systému už by politici neměli zasahovat,“ odsoudil předložené návrhy Jan Farský (STAN). „Neměli bychom rozhodovat o vlastních platech. Je to nemístné a trapné,“ připojil se Dominik Feri (TOP 09).

Debatu o poslaneckých platech začátkem listopadu rozvířil i poslanec Petr Pávek (STAN). „Každé mimino chce víc mléka, každý důchodce chce vyšší penzi. Já tady stojím, možná jako jediný v sále, a říkám, ano, já chci přidat, protože ve všech ostatních oblastech jsme přidali a přidáváme dál,“ prohlásil tentokrát na plénu.

Ačkoliv jeho slova vyvolala ve veřejném prostoru vlnu nevole, sám Pávek přiznal, že smyslem jeho výroku byla hlavně provokace. „Osobně odevzdávám 20 % platu na dobročinné účely. To znamená, že se v případě navýšení platu zvedne i částka věnovaná na dobročinnost,“ prozradil Seznamu s tím, že pozměňovací návrhy považuje za nesystémové zásahy do stávajícího vzorce.

Za nesystémové považuje předložené návrhy i Jan Skopeček z ODS. „Součástí zákona o platech poslanců jsou i platy dalších státních představitelů, například soudců nebo státních zástupců. Dohromady zákon zahrnuje 4 tisíce lidí, jaký má smysl vyjímat z nich 200 poslanců a 81 senátorů?“ doplnil.

Ačkoliv všichni zástupci Pirátské strany a SPD při hlasování podpoří co nejpomalejší růst platů, poslanci z hnutí ANO už tak jednotní nejsou.

„Do politiky jsem nešel kvůli penězům. Je mi to úplně jedno,“ prozradil například Pavel Růžička (ANO), který tak nastínil, že se hlasování účastnit nebude. Stejně jako jeho spolustraníci Přemysl Mališ nebo Miloslav Janulík.

Kdo z hnutí ANO naopak vládní návrh s jistotou podpoří, budou třeba Adam Kalous, Radek Zlesák, Jana Pastuchová nebo Zuzana Ožanová. Několik dalších se rozhodne až na poslední chvíli.

Podle zdrojů Seznamu není vyloučeno ani to, že někteří poslanci hnutí ANO zvednou ruku pro pozměňovací návrh SPD, který chce platy úplně zmrazit.

Podporu pro svůj návrh najde vláda i u některých zástupců KDU-ČSL. Hlasovat pro návrh budou například poslanec Vít Kaňkovský nebo poslanec a lídr Prahy Sobě v pražských komunálních volbách Jan Čižinský.

„Jsem přesvědčen, že není akceptovatelné, aby platy politiků rostly takřka třikrát rychleji než u jiných profesí,“ uvedl k debatě o platech Kaňkovský.

Když poslanci v 90. letech sestavovali systém, který by jejich plat každý rok určoval, rozhodli o tom, že se bude přepočítávat pouze z průměrného platu ve státní sféře. Podle sněmovního „matadora“ Marka Bendy (ODS) z jednoduchého důvodu – ekonomická situace byla příznivá a platy v podnikatelské sféře rostly, a tak poslanci zvolili „levnější cestu“, aby příliš neprovokovali voliče.

Situace se ale od té doby změnila. Platy státních zaměstnanců rostly, což Piráty přimělo k tomu, aby navrhli přeměnit výpočet poslaneckých platů z průměru v celé ekonomice.

„Chceme, aby se vyřešil problém, že se platy poslanců i jiných představitelů státní moci určují od státní sféry, nikoliv od celého hospodářství, což zavdává důvody ke kritice, že si politici mohou zvyšovat platy tím, že zvýší platy například učitelům nebo státním zaměstnancům, byť to vůbec nebyl záměr při konstrukci zákona,“ uvedla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Za jedno jsou s ní všichni ostatní Piráti – a pro pozměňovací návrh Jakuba Michálka tak zvednou ruku jednohlasně.

Členům Okamurova hnutí SPD ale ani tento návrh nestačí.

„Jsem přesvědčen, že jsou v současné době platy poslanců na velice dobré úrovni, takže jejich navýšení není potřeba,“ prohlásil místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral, s jehož slovy souhlasí i poslanci Jaroslav Holík nebo Karla Maříková (oba SPD).

Stejně jako Piráti u svého pozměňovacího návrhu jsou všichni Okamurovci za jedno – vlastní návrh tak při hlasování podpoří nejspíš všichni.

Pokud si poslanci návrh zákona v nějaké podobě schválí, bude ho muset ve 30denní lhůtě ještě posvětit Senát. Aby zákon změnil platy poslanců už od příštího roku, prezident by návrh musel podepsat do 31. prosince.

Základní plat poslance teď činí 75 900 korun hrubého měsíčně a paušální náhrady na dopravu, stravu a reprezentaci až 39 400 korun. Pokud změna neprojde, od ledna základní plat poslance vyskočí na 90 600 korun a náhrady na 47 100 až 63 900 korun.