Článek
Ruští komunisté s portréty svých historických vůdců Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Stalina i latinskoamerického revolucionáře Che Guevary a za zpěvu sovětských písní v centru Moskvy uctili 100. výročí bolševické revoluce. Pochod několika tisíc lidí skončil na náměstí Revoluce nedaleko Kremlu, kde u pomníku Karla Marxe řečníci podle moskevské rozhlasové stanice Kommersant FM opěvovali úspěchy komunistické éry, kterou podle nich zase vystřídal úpadek a zaostávání za světem, a to vinou buržoazie.
Moskevského pochodu se zúčastnili komunistéVideo: Reuters
Moskevského pochodu se podle agentury Interfax kromě představitelů druhé nejsilnější strany v ruském parlamentu zúčastnili i zástupci 120 politických stran z více než 80 zemí světa.
V minulosti mohutné oslavy Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR), jak se bolševickému převratu v Petrohradu provedeném 25. října podle starého ruského kalendáře také říká, dlouho patřily ke koloritu sovětské éry. Ale z kalendáře ruských státních svátků toto výročí zmizelo v roce 2004. Prezident Vladimir Putin ho nahradil Dnem národní jednoty slaveným 5. listopadu na počest lidového povstání v Moskvě, které roku 1612 vyhnalo Poláky z Kremlu.
Vzplály opět spory, zda pohřbít Lenina
Současný Kreml se k revolucím staví odmítavě, a tak se na vzpomínkových akcích ke 100. výročí události, která změnila Rusko, oficiálně nepodílí. Místo sporů o minulost staví na piedestal ruských hodnot národní svornost, ve které - 100 let po střílení popů bolševiky - pokojně může koexistovat sovětská minulost s pravoslavnou vírou. Nikoli náhodou se proti likvidaci Leninových pomníků na sousední Ukrajině ohrazovali i ruští preláti; památníky revolucionáře ničícího církev se totiž proměnily v jakési milníky „ruského světa“ a zůstávají na náměstích ruských měst, podobně jako Leninova nabalzamovaná mrtvola v mauzoleu na moskevském Rudém náměstí.
Letos těsně před výročím VŘSR opět vzplál spor, zda není záhodno Lenina konečně pohřbít. Myšlenku nejprve nadhodila „opoziční“ prezidentská kandidátka Ksenija Sobčaková, následoval vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov a proti se samozřejmě postavil vůdce komunistů Gennadij Zjuganov.
Internetový list Gazeta.ru nicméně dospěl k názoru, že jde o čistě akademickou diskusi: Leninův pohřeb žádné problémy - ať skutečné, nebo symbolické - nevyřeší ani žádné nepokoje nezpůsobí. Ale mrtvý Lenin je podle řady komentátorů užitečný jako bezpečné téma, kterým lze bez rizika vyvolat debatu o skutečné domácí a zahraniční politice Ruska.
Letos odřekl Kyrgyzstán
Z postsovětských zemí se oslav VŘSR letos zřekl středoasijský Kyrgyzstán, který se dekretem odstupujícího prezidenta rozhodl připomínat z vlastní historie protiruské povstání z roku 1916, krutě potlačené carskými vojsky.
Na moskevském Rudém náměstí se dnes konala vojenská přehlídka na počest 76. výročí vojenského pochodu z válečného roku 1941, kdy vojáci z této oslavy VŘSR odcházeli rovnou na frontu do bojů s fašistickým nepřítelem blížícím se k Moskvě. Na hlavním náměstí metropole dnes pochodovali mimo jiné studenti vojenských škol, příslušníci kavalérie nebo rota čestné stráže. Nechyběli váleční veteráni, kteří sledovali přehlídku z tribun; mezi nimi bylo i několik účastníků pochodu v prvním roce války proti nacistům.
Ruská armáda kromě dobových uniforem předvedla vojenskou techniku z dob druhé světové války, včetně legendárního tanku T-34, raketometů BM-13 přezdívaných Kaťuša anebo sovětských nákladních aut GAZ-AA. Defilé trvalo zhruba 25 minut, tedy stejně jako v roce 1941.
