Rusové nejsou blázni, o manipulaci s volbami ví, říká politolog Galeotti

Volby do Státní dumy v Rusku nepřekvapily. Většinu v ní opět získalo vládnoucí Jednotné Rusko. „Rusové nejsou blázni. Vědí, že Kreml a jeho političtí technologové manipulují s výsledky,“ říká britský politolog Mark Galeotti.

Jednotné Rusko, jehož členem je i prezident Vladimir Putin, opět získalo většinu v dolní komoře ruského Federálního shromáždění. Podle Galeottiho, spolupracovníka Ústavu mezinárodních vztahů, došlo při volbách k manipulaci s hlasy:

„Máme k tomu dostatek důkazů díky záznamům z kamer ve volebních místnostech. Jde o volební urny už dopředu nacpané zmanipulovanými hlasy. Víme tedy, že došlo ke značné manipulaci – do jaké míry k ní úřady přistoupily, se ale v různých koutech Ruska liší. Třeba čečenský lídr Ramzan Kadyrov získal skoro 100 procent hlasů, takže… Některá místa jsou proste náchylnější k manipulaci než jiná.“

Vládnoucí Jednotné Rusko drží většinu ve Státní dumě už čtrnáct let. Během posledního pětiletého volebního období Duma schválila mimo jiné změnu ruské ústavy, jež umožní prezidentu Putinovi další dva prezidentské mandáty. Žádné velké kroky ale Galeotti už od této politické instituce neočekává.

„Státní duma není žádný mocný parlament – v podstatě udělá, co Kreml řekne. Je ovšem evidentní, že vláda chce mít ve Státní dumě ústavní většinu, tedy dvě třetiny křesel, aby případně mohla prosadit změny v ústavě. Není to tak, že by měla v rukávu nějaké grandiózní plány, Kreml si je ale vědom, že kdyby většinu, již dosud držel, ztratil, působilo by to jako důkaz toho, že moc Putina oslabuje. Takže si prostě musí udržet to, co mají,“ vysvětluje v Checkpointu odborník na současné Rusko.

Prezident Vladimir Putin poprvé usedl do prezidentského křesla v roce 2000, o rok dříve byl už premiérem. Politolog Galeotti v podcastu natáčeném na lince Praha-Londýn uznává, že je za Putinovým Ruskem vidět výrazný pokrok:

„K většině změn ale došlo během jeho prvních dvou mandátů. Když se dostal k moci, Rusko zažívalo dekádu blahobytu. Západ byl zaneprázdněný svou válkou proti teroru, ceny paliva šly nahoru, takže Rusko mělo peníze. Běžní Rusové si mohli užívat standardu, na který dosud nikdy nedosáhli. Pak ale přišla stagnace – tedy kromě krátkého období euforie po anexi Krymu v roce 2014. Obecně ale v posledním desetiletí Putin ztratil svůj směr i zájem vládnout.“

Ruský lídr je teď ve zvláštním postavení. I nadále, po více než dvaceti letech ve vrcholné funkci, se těší podle oficiálních průzkumů nebývalé popularitě – schvaluje ho kolem šedesáti procent Rusů. „Buďme k sobě upřímní – západní politici, zejména ti, co jsou u vlády už delší dobu, by pro takové výsledky zabíjeli. Ale samozřejmě to není řádné hodnocení, protože v Rusku neexistuje žádná skutečná opozice, není tedy s kým srovnávat,“ podotýká odborník. Těch, kteří Putinovi skutečně důvěřují, je ale o mnoho méně.

„Jde nejspíš o to, že popularitě se Putin těší jakožto ruská ikona. Je v čele státu už velmi dlouho, pro mnoho lidí představuje stabilní kámen, který se nikam nehýbe, když premiéři a všichni ostatní přicházejí a zase odcházejí. Takže jednoduše: schvalovat Putina znamená projevit vlastenectví,“ poznamenává Galeotti.

Méně oblíbený je potom Putin jako politik. „A to ve smyslu otázek typu ‚co si myslíte o jeho politice – myslíte si, že drží slovo?‘, tedy otázek týkajících se důvěry. V upřímném průzkumu by v nich Putinovo Jednotné Rusko získalo tak těch 32 procent. Rusové mají k Putinovi zajímavý vztah, je to takový stockholmský syndrom. Na jednu stranu je Putin prakticky ztělesněním Ruska. Lidé s ním ovšem nejsou nutně spokojení, jsou si dobře vědomi míry korupce, která v Rusku je,“ dodává britský politolog Mark Galeotti, který o situaci v zemi napsal několik knih – ta nejnovější má název Stručná historie Ruska.

Proč byly nepřekvapivé volby v Rusku důležité? Kam směřuje Vladimir Putin se svou zahraniční politikou? A jaký vztah panuje mezi Putinem a běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem? Pusťte si podcast Checkpoint v přehrávači nad článkem nebo na Podcasty.cz.