Článek
Jen 0,6 procenta ze všech zahraničních investic v Česku bylo předloni dílem ruských firem, vyplývá z posledních statistik zveřejněných Českou národní bankou. V absolutních číslech to bylo 23 miliard korun. Například Německo se na zahraničních investicích v tuzemsku podílelo ve stejném období téměř 15 procenty.
„Ruské investice v Česku nikdy nepředstavovaly ani zásadní, ani významný faktor. Rovněž jejich potenciál byl vždy vnímán jako omezený. Z pohledu priorit ani ve většině sektorů, které chce Česko rozvíjet jako prioritní v oblasti podpory investic, nemá Rusko moc co nabídnout,“ uvedl Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice – AFI.
Faktem však je, že řadu investic Rusové v Česku podnikají zprostředkovaně přes společnosti umístěné v destinacích s daňově výhodnějším režimem typu Nizozemska, Lucemburska nebo Kypru. Ve statistikách se potom jako ruské investice neukážou.
Například luxusní developerský projekt Oaks Prague ve středočeských Nebřenicích mají ruští majitelé zaparkovaný právě na Kypru. Tuzemskou část ruské bankovní skupiny Sberbank ovládá skupina přes pobočku ve Vídni. Rusové ovládali také plzeňskou huť Pilsen Steel. V tomto případě přes Lucembursko.
Většinou průšvih
Prostřednictvím nizozemského mezičlánku kontroluje ruská Gazprombank tuzemského dodavatele jaderných elektráren Škoda JS. Podle šéfa Sdružení pro zahraniční investice Blažka je to jeden z mála příkladů úspěšné ruské investice v Česku. Fungujícím ruským byznysem v tuzemsku je též výrobce průmyslových armatur MSA z Dolního Benešova na Opavsku.
„V oblasti kapitálových investic, tedy akvizic existujících firem, několik ruských investic bylo. Bylo jich však málo a většinou nedopadly dobře,“ poznamenal Blažek ze Sdružení pro zahraniční investice. Mezi ruskými investičními průšvihy na českém trhu jmenoval před pěti lety zkrachovalou banku ERB. Bankrotem skončilo pod ruskými vlastníky též hospodaření výše zmíněných hutí Pilsen Steel.
Jiní ruští byznysmeni opouštějí pozice na českém trhu dobrovolně. Bankovní skupina Sberbank v současnosti prodává svou evropskou část, a to včetně české odnože, napsal na konci března deník E15.
Lákavé byty
Rusové měli v Česku dlouhé roky zájem o nemovitosti. Například Karlovy Vary se staly téměř státem ve státě. To se však v posledních letech začalo měnit.
„Počty kupujících z Ruska postupně klesaly, a to hlavně kvůli oslabenému rublu a zdražování nemovitostí,“ popsal situaci Firaz Muinov, majitel realitní kanceláře Lekvi zaměřené původně na ruskojazyčnou klientelu. Dopady současné mezinárodní situace na byznys proto neočekává.
Ochlazení v západočeských lázních, ale přetrvávající zájem o pražské byty potvrdila realitní síť RE/MAX. „V rámci komerčních nemovitostí pak čekáme, že ruští investoři se budou chtít podílet na koupi zajímavých objektů, které se na trh dostávají kvůli pandemii. Ani po víkendových událostech nečekáme v tomto ohledu zásadní změny trendů,“ sdělil mluvčí sítě Tomáš Hejda.
V Česku působí také řada ruských developerů. Například společnost Velska loni pořídila lukrativní pozemek u budoucí stanice metra Olbrachtova. Cena 497 milionů korun byla rekordem v tuzemských elektronických dražbách. Stejná firma již dříve postavila kancelářské centrum Tetris u metra Budějovická.
V okolí metropole působí rovněž další developeři s ruskými kořeny. Kromě zmíněné miliardářské vesničky Oaks Prague je aktivním stavitelem nového bydlení společnost Getberg.
K Rusku včetně jeho politických špiček má blízko rovněž izraelský byznysmen Lev Leviev. Do roku 2019 kontroloval developerskou skupinu AFI Europe. Ta v Praze staví například novou část Vysočan. Nedávno firma koupila kancelářský komplex Avenir u metra Nové Butovice.
