Ruský agent vraždil v Berlíně. Komplicové jezdili do Schengenu přes Česko

Čtyřicetiletého Gruzínce a bývalého vůdce čečenských rebelů Zelimchana Changošliviho zastřelil v berlínském parku Kleiner Tiergarten Rus s falešným pasem na jméno Vadim Sokolov. Společné vyšetřování Bellingcatu, ruského serveru The Insider a německého Der Spiegel určilo pravou identitu zabijáka - je jím Vadim Krasikov, bývalý agent tajných služeb, který je spojovaný s dvěma dalšími nájemnými vraždami.

Investigativci zároveň odhalili, že Krasikov byl před svým odjezdem do Berlína v intenzivním telefonním styku se současnými i bývalými agenty ruské Federální služby bezpečnosti (FSB) a strávil nějaký čas na jejich tréninkové základně nedaleko Moskvy. Těsně před vraždou byl pak v kontaktu s členy soukromé firmy Vympel, kterou tvoří bývalí důstojníci FSB, konkrétně příslušníci elitního odboru V.

Ale pojďme k české stopě v případu. Dva týdny před vraždou cestoval autem z Ruska do Polska (a možná i do Německa) jistý Roman Davidov - právě jeho považují německé úřady za pravděpodobného komplice vraždy. I on měl falešný pas vydaný ve stejný den jako pas Vadima Sokolova a ve stejné číselné sérii. Oba muži navíc v žádosti o vízum udali stejného zaměstnavatele - petrohradskou společnost ZAO RUST.

Nikdo takový jako Roman Davidov narozený 9. října 1981 však v Rusku podle oficiálních databází neexistuje. Investigativci nicméně našli osobu se stejnou tváří (použili přitom počítačové srovnávání snímků), která má ale rozdílné datum narození i příjmení. Je jí jistý Roman Nikolajev, který v roce 2015 navštívil Česko. Na stejné období jako on dostalo česká víza i dalších šest osob, kteří použili falešné pasy, píše Bellingcat. Nejméně tři z nich přitom spojuje s vraždou dalšího čečenského velitele, k níž došlo v Istanbulu. Nejméně jeden z nich je pak spojený s výše zmíněnou skupinou Vympel.

Černínský palác zatím udělování víz Rusům podezřelým z podílu na politických vraždách neřeší: „Nemám detailní informace, je to záležitost především pro zpravodajské služby a pro policii. Ministerstvo zahraničí tuto záležitost dosud neřešilo,“ řekl Seznam Zprávám ministr zahraničí Tomáš Petříček. Na otázku, jak by měla Česká republika reagovat, Petříček uvedl, že je to předčasné: „Nejdříve je třeba ty informace potvrdit, slyším je od vás poprvé.“

Překvapením byly informace Bellingcatu i pro české zpravodajce, kteří si chyby v systému udělování víz uvědomují. Metoda, kterou využívá Rusko, je navíc pro obyčejné úředníky na konzulárních odděleních těžko odhalitelná - agenti vyjíždějí na pravé pasy s jejich fotografiemi, mají civilní zaměstnání a vydávají se za turisty.

„Tohle je dozvuk politiky Zemana s Babišem. Není divu, že si nás Rusko pořád nárokuje, jako svůj prostor. Pořád se chováme jako jeho vazalové,“ řekl Seznam Zprávám představitel české zpravodajské komunity, jehož identitu sz.cz zná.

S největší pravděpodobností se teď po členských státech Evropské unie pohybují ruští agenti, kteří získali od České republiky schengenská víza na falešné profily občanů Ruské federace. Při současném systému, kdy Česko udílí víza i při předložení pasů, které ještě nejsou vybavené biometrickými prvky, má česká strana jen minimální možnost odhalit, že se žádostí není cosi v pořádku. „BIS je sice součástí takového vízového šetření a má přístup do všech českých státních databází, jenže u takového člověka s falešným profilem nic podezřelého neodhalíme a dáme žádosti zelenou,“ uvedl nejmenovaný zdroj z tuzemských tajných služeb.

České zpravodajské služby daly v minulosti opakovaně doporučení naší diplomacii, aby stávající režim změnila. „Šlo by o jednoduchou logistickou operaci, nemusel by se zavádět nějaký systém, jen by se odstřihnul ten starý,“ vyslechly Seznam Zprávy ze zpravodajské komunity. Má se za to, že už německé zpravodajské služby požádaly své české partnery o spolupráci při šetření pozadí berlínské vraždy. BIS má v takových případech sama zájem na zmapování historického pohybu ruských agentů na českém území pro zjištění jejich případných podezřelých schůzek.

Problémem je podle lidí z bezpečnostních okruhů i fakt, že víz se vydává ruským občanům obrovské množství, v němž se některé podezřelé případy zkrátka ztratí. Jak už ale bylo řečeno, tento předpoklad platí pouze v situaci, kdy Česká republika akceptuje turisty bez biometrických pasů.

Kdyby je přitom odmítala, jak doporučuje BIS, znamenalo by to konec takzvaných expresních (tj. narychlo vydávaných) pasů, které hodně lidí využívá. Možností je také vyžadovat osobní přítomnost na konzulárním úseku zastupitelského úřadu při podávání žádosti v případě, že jde o pas bez biometrických prvků. Faktem přitom je, že agenti GRU, kteří páchali v posledních letech v Evropě zločiny (například pokus o vraždu Sergeje Skripala), měli vždy relativně nové pasy, nešlo o staré dokumenty s dobíhající platností.

Muž, který vstoupil do Česka pod falešnou identitou, vystupoval buď pod jménem Davidov, či Nikolajev. Ve skutečnosti se ale jmenuje Roman Jurijovič Demjančenko a je bývalým důstojníkem FSB, který pro tuto bezpečnostní službu i nadále pracuje pod pláštíkem soukromé bezpečnostní skupiny Vympel. Demjančenko se narodil 4. prosince 1980 a až do roku 2011 sloužil v rámci FSB v už zmiňovaném elitním odboru V.

V pouhých 31 letech poté odešel do penze - agenti na jeho úrovni slouží obvykle do 45, někdy až do 55 let. Takto rychlý odchod může být způsoben buď prodělaným traumatem ve službě, zraněním, nebo odpracováním přílišného množství hodin, například kvůli umístění ve válce. Od roku 2008 je Demjančenko zároveň veden jako osoba, která má ve vlasti nárok na penzi - takovýto status obvykle získávají jen držitelé státních vyznamenání.

Podle bývalých pracovníků FSB ale nemusí odchod do penze znamenat skutečné přerušení práce pro tajné služby - může být naopak krycím manévrem.

Z uniklých daňových přiznání vyplývá, že Demjančenko dostal v lednu 2019 hrubý plat 480 tisíc rublů (asi 5500 eur). Není sice jisté, zda je to plat obsahující roční bonusy, ale bezesporu jde o vysoce nadstandardní mzdu na Moskvu, která podle Bellingcatu naznačuje, že Demjančenko figuruje ve skupině Vympel hodně vysoko - on sám také vedení firmy často navštěvoval a komunikoval s jejím managementem. V měsíci vraždy byl pak ve styku s dosud neidentifikovaným pracovníkem, který si telefonoval jak se zabijákem Krasikovem, tak i s jeho manželkou.

Dva týdny před vraždou v Berlíně pak Demjančenko pod jménem Davidov cestoval do chengenského prostoru - použil přitom slovenské vízum. Poté, co Bellingcat o této skutečnosti informoval, vypovědělo Slovensko kvůli zneužívání vízového systému dva ruské diplomaty.

Demjančenko tak celkem třikrát cestoval do zemí schengenského prostoru, pokaždé pod jinou identitou a s platným, ruskými úřady vydaným pasem. To podle investigativců není možné bez toho, že by o tom věděla tajná služba FSB, která kontroluje ruské pohraničníky.

Při jedné z cest do Petrohradu v roce 2017 doprovázel Demjančenka další muž, na něhož zaměřili novináři pozornost - Andrej Sazoncev, člen takzvané „Magické sedmičky“ FSB a Vympelu, který pod falešnými identitami cestoval po světě a měl za úkol různé utajené operace, mimo jiné dvě vraždy v Istanbulu v roce 2015.

Bývalý příslušník moskevské policie Sazoncev navštívil v roce 2015 Česko, vystupoval ovšem pod jménem Andrej Mitrakov. I on byl krátce před vraždou v berlínském parku v telefonickém styku se zabijákem a hned po vraždě volal jeho ženě. Zda měl sám Sazoncev s činem v Berlíně něco společného, není zatím jisté. Ze zachycené komunikace je ale jasné, že o něm minimálně věděl.

Odhalení investigativního serveru poukazuje také na bezpečnostní mezery ve vydávání víz do schengenského systému. Jak se ukazuje, pravou identitu ruských agentů dokážou zpětně odhalit novináři, ne už ale členské státy Evropské unie při vydávání víz na pasy s falešnou identitou. Jak píše Bellingcat, netýká se to jen jedné země, ale jde o systémový problém. Zneužití víz už bylo zaznamenáno v minulosti například ve Velké Británii, Francii, Itálii. Slovensku, Česku či Švýcarsku. Jedním z důvodů je fakt, že tyto státy akceptovaly pasy ruských občanů, které nemají biometrické prvky.