Článek
Katie Jonesová, pohledná mladá dáma z Ruska chlubící se prací ve špičkovém think-tanku. Jedno z jejích spojení na profesní sociální síti LinkedIn je dokonce bývalý poradce prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, asistent senátora a ekonom Paul Winfree, který se navíc uchází o místo ve Federálním rezervním systému USA. Schopná žena však má jednu chybu. Nikdy neexistovala. A není jediná. Podobných profilů se na sociálních sítích objevuje čím dál více. „Jsem asi nejhorší uživatel LinkedInu v historii, přijmu doslova každou žádost, kterou dostanu,“ kál se Winfree poté, co přiznal, že svůj účet skutečně s Jonesovou propojil. Na nesrovnalost upozornila agentura AP.
Při bližším prozkoumání profilového obrázku Katie je zřejmé, že se nejedná o klasickou fotografii, ale uměle vytvořený portrét. Ten ani nedělal člověk, ale neuronová síť, která se sama učí „malovat“ co nejvěrnější lidské obličeje. Jde o takzvaný deepfake. Generované tváře pak slouží jako ideální zbraň pro internetové trolly nebo agenty.
Těm pak stačí k obrázku založit profil, vymyslet si důvěryhodná zaměstnání a koníčky, a elegantně tak proniknou i do sítí, které jinak mají informace o svých uživatelích až do přihlášení skryté.
Tyto praktiky potvrzuje i William Evanina, ředitel americké kontrarozvědky. Podle něj zahraniční agenti běžně falešné profily používají na své aktivity zaměřené proti Spojeným státům. Podle něj tyto útoky provádí zejména Čína, která na LinkedInu provádí tuto činnost ve velkém. „Namísto rozesílání špionů do garáží ve Státech, aby se tam potkal s cílem, je efektivnější sedět za počítačem v Šanghaji a poslat 30 000 žádostí o přátelství,“ uvedl Evanina ve svém prohlášení.
Existují však znaky, podle kterých se deepfake stále ještě dá odhalit. Jiná barva očí, nezřetelné pozadí, šmouhy na obličeji nebo rozostřené doplňky, jako jsou náušnice nebo přívěsky.
Dále platí doporučení, že na sociálních sítích je vhodné se propojovat pouze s lidmi, které známe. Informace, které sdílíme, mohou totiž být snadno zneužitelné.
