Článek
Dohodu na 5 let podepsaly státní plynárenské společnosti Gazprom (Rusko) a Naftogaz (Ukrajina) v pondělí, kdy rovněž vstoupila v platnost. Její uzavření potvrdil na sociálních sítích i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého dostane země v uvedeném nadcházejícím období od Ruska nejméně sedm miliard dolarů, tedy bezmála 159 miliard korun.
Současná desetiletá tranzitní smlouva mezi oběma zeměmi vyprší s přelomem roku.
Ještě umíme vyjednávat, naznačuje premiér
„Kontrakt o přepravě plynu vyjednaný mezi Ruskem a Ukrajinou na dalších pět let je kompromis, ke kterému muselo dojít. Podepsání dokumentů svědčí o tom, že je možné diskutovat a dojít ke vzájemnému pochopení i v těch nejobtížnějších záležitostech,” uvedl Medveděv podle Kyiv Post.
Ruská vláda s Gazpromem spolupracovala na řešení sporu s Ukrajinou jak v bilaterální, tak v trilaterální rovině, která zahrnovala i Evropskou komisi, dodal podle deníku ruský premiér.
„Všechny problémy byly vyřešeny a vzájemné nároky staženy. Ruský plyn bude přes Ukrajinu proudit dál za podmínek, které vyhovují všem stranám,” vysvětlil Medveděv.
Anexe, kyberútoky, porušování lidských práv
Před dosažením dohody byly podle Rádia Svobodná Evropa v ohrožení miliardy metrů krychlových cenné suroviny. Evropa pomocí ukrajinské sítě potrubí dostávala až 40 procent celkových 200 miliard kubíků plynu.
Energetické vztahy mezi dvěma sousedícími zeměmi jsou součástí širších geopolitických bojů, které zahrnují i vojenskou okupaci. Rusko vpadlo a anektovalo Krymský poloostrov před pěti lety a od té doby poskytovalo podporu proruským ukrajinským separatistům na východě země. To vyústilo v kybernetické útoky, propagandu, mezinárodní žaloby ohledně porušování lidských práv nebo celní války, připomíná rozhlasová stanice.
Jak bez Ukrajiny do Česka? Přes Německo
Ukrajina je přitom pro tranzit zemního plynu z Ruska k evropským zákazníkům, tedy i do České republiky, klíčová. Samotný Kyjev přitom z přepravy suroviny finančně profituje, čímž je pro něj vztah s Moskvou důležitý, a stát tak mimo uvedené problémy třeba i se Spojenými státy a Polskem protestuje proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který má spojit Ruskou federaci s Německem po dně Baltského moře a tradičním tranzitním zemím včetně Ukrajiny se vyhne.
Součástí urovnání vztahu mezi Ruskem a Ukrajinou bylo vyřešení vleklého sporu kolem plynu, kterým se zabývala arbitráž ve Stockholmu. Gazprom v pátek zaplatil 2,9 miliardy dolarů, v přepočtu asi 66 miliard korun, načež se Kyjev zavázal ke stažení všech žalob, o kterých soudy ještě nerozhodly.
Méně a méně plynu. Budoucnost v Nord Stream 2
Podle ruské státní plynárenské společnosti by tak měla Ukrajina po těchto ujednáních přepravit příští rok do Evropy 65 miliard kubíků ruského plynu, což je oproti současným 90 miliardám metrů krychlových pokles. Ten se má dál prohloubit v letech 2021 a 2024, a to na 40 miliard ročně. Dohoda o pětiletém tranzitu nicméně zahrnuje i klauzuli o možném prodloužení smlouvy na dalších deset let.
Ke zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 zbývá Rusku podle Svobodné Evropy dokončit zbývajících 10 procent z celkových 2 460 kilometrů potrubí. To by mohlo posléze roli Ukrajiny jako tranzitního státu pro evropské země ohrozit.
Nový plynovod a motivy zemí
Na zpomalení výstavby se zaměřily USA se svými sankcemi, které začátkem prosince zacílily především na švýcarsko-nizozemskou společnost Allseas pokládající se svými loděmi potrubí v Baltském moři. Ta se v reakci také stáhla, čímž se nyní dokončení plynovodu mezi Ruskem a Německem podle ruské státní korporace na výstavbu lodí může protáhnout až do roku 2023, možná déle. Potrvá prý dva roky nebo i víc, než samotná Ruská federace postaví plavidla potřebná pro projekt.
Washington uvádí, že svým jednáním chrání zájmy Evropy před přílišnou závislostí na energiích z Ruska. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem Eugal. Moskva se podle médií zase snaží obejít Kyjev kvůli zmíněným napjatým vztahům. Podle kritiků se ale Američané sami snaží evropským zákazníkům prodat svůj dražší zkapalněný plyn.
