Rusko se tlačí do Mali. Přijdou-li Vagnerovci, končíme, vzkázala Francie

Takzvaní Vagnerovci bojují v Africe hned v několika zemích. Například v Libyi pomáhají generálovi Chalífovi Haftarovi, jsou ale i v Súdánu, Středoafrické republice nebo v Mosambiku. Nyní s touto soukromou armádou, kterou neziskové organizace obviňují z válečných zločinů, vyjednává vláda v pouštním Mali. Vagnerovci mají úzké vazby na režim Vladimira Putina, ten však odmítá, že by je na bojiště po celém světě posílal.

Země uprostřed Sahary zažila v posledním roce hned dva převraty, k tomu poslednímu došlo letos v květnu. V Bamaku nyní vládne vojenská junta, která zvažuje, že by ji před tamními džihádisty i dalšími odpůrci mohli ochránit právě Vagnerovci. V Mali působí řada islamistických skupin, k nejsilnějším patří saharská odnož al-Káidy nebo organizace Ansar Dine.

Nápad Malijců dohodnout se s Rusy se ale nelíbí Francii, jež má v regionu na 5 100 vojáků v rámci operace Barkhane. Operace se účastní i vojáci švédští nebo estonští. V Mali působí i Češi, ti ale slouží v misi EUTM, jež s Barkhane spolupracuje.

Ministryně obrany Florence Parlyová spolu se šéfem francouzské diplomacie Jeanem-Yvesem Le Drianem malijským vládcům jasně vzkázali, že by se v případě jejich dohody s Vagnerovci francouzské jednotky ze země stáhly. Zapojení této skupiny by podle Le Driana bylo „neslučitelné s francouzskou přítomností“. Ministr to řekl poslancům zahraničního výboru parlamentu. Dodal, že by přítomnost ruských žoldnéřů byla nepřijatelná i pro „další sahelské a mezinárodní partnery“.

Le Drian zmínil násilí a zločiny Vagnerovců v Sýrii i Středoafrické republice s tím, že jejich zapojení v Mali nemůže k řešení tamního konfliktu nijak přispět.

„Pokud by malijské úřady uzavřely smlouvu se společností Vagner, bylo by to extrémně znepokojivé a v rozporu s akcí Francie v oblasti,“ doplnila ho Parlyová, jež vystoupila před parlamentním výborem pro obranu.

Jednání s Vagnerovci přiznal v rozhovoru pro agenturu AFP malijský ministr obrany, který zmiňoval „diverzifikaci vztahů pro zajištění bezpečnosti země“. Zdůraznil ale, že vláda dosud nic nepodepsala.

Podle zdrojů deníku Le Figaro jedná malijská vláda s Vagnerovci o rozmístění tisícovky mužů. Zaplatit by africká země mohla přístupem k tamním nalezištím nerostných surovin. Pokud by k takovému scénáři došlo, následoval by nejspíš rychlý odjezd francouzských vojáků do sousedního Nigeru. Stejně tak by se v Mali zřejmě přestaly angažovat Spojené státy, s nimiž Francouzi při pronásledování džihádistických vůdců v Sahelu spolupracují.

Francie má nyní v zemích Sahelu 5 100 vojáků, kteří se účastní protiteroristických operací. Prezident Emmanuel Macron v červnu oznámil, že je vláda začne postupně stahovat a že by mise měla brzy skončit. Kdy, to zatím není jisté, spekuluje se ale o první polovině příštího roku.