Rusko schválně „přiškrcuje“ plynovody, zlobí se Británie. Kreml to odmítá

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Nedostatek plynu v Evropě tlačí ceny vzhůru. Podle Británie za nedostatkem plynu stojí Rusko, které záměrně omezuje jeho vývoz. Podle členů britské vlády má jít o součást strategie, která má přimět země Evropské unie ke zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.

Britský premiér Boris Johnson ve čtvrtek varoval, že schválení komerčního využití Nord Streamu 2 Evropskou unií bude mít „významné bezpečnostní důsledky“. „Přestože Nord Stream 2 nebude mít přímý dopad na energetickou bezpečnost Spojeného království, může mít vážné důsledky pro země střední a východní Evropy. Některé evropské země jsou téměř zcela závislé na ruském plynu, což vyvolává vážné obavy z energetické bezpečnosti,“ cituje deník The Times mluvčí Downing Street 10 Rosie Bate-Williamsovou.

Úřad britského premiéra následně vyjádřil obavy, že nový plynovod přesměruje dodávky plynu z Ukrajiny, na jejímž území je největší plynovodní síť pro ruský plyn, a země díky tomu získává nemalé finance z tranzitních poplatků. „Nord Stream 2 by odklonil dodávky z Ukrajiny, což by mělo významné důsledky pro její ekonomiku,“ řekla Johnsonova mluvčí. „Může to mít také významné bezpečnostní důsledky,“ dodala Bate-Williamsová.

Představitelé plynařského sektoru v Česku ale tvrdí, že nedostatek plynu není chybou Ruska: „Ruský Gazprom plnil dlouhodobé kontrakty i navzdory neplánovaným odstávkám na vlastní infrastruktuře a s využitím plynu uskladněného v zásobnících,“ řekla šéfka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.

Komerční dodávky plynovodem Nord Stream 2 začnou poté, až je odsouhlasí německý regulátor. Nyní se čeká na certifikaci. Ta by měla trvat až čtyři měsíce, ale začne teprve po získání všech dokumentů, což zahrnuje i testy německého ministerstva hospodářství a ruského plynárenského gigantu Gazprom.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvedla, že by Moskva tuto zimu měla navýšit kapacitu exportu svého plynu o patnáct procent. Agentura varovala, že pokud se tak nestane, může dojít k poškození pověsti Ruska jako „spolehlivého dodavatele energie“, uvádí deník The Financial Times.

Ruský vicepremiér Alexander Novak ve čtvrtek uvedl, že schválení využívání Nord Streamu 2 pro komerční účely pomůže srazit prudce rostoucí ceny plynu. „Myslím, že existují dva faktory, které by mohly současnou situaci poněkud ochladit. V první řadě samozřejmě dokončení certifikace a co nejrychlejší povolení dodávek plynu prostřednictvím dokončeného Nord Streamu 2,“ uvedl Novak.

Ceny zemního plynu v Evropě se ve středu zvýšily až o čtyřicet procent a poprvé překonaly cenu 160 eur (zhruba 4000 Kč) za megawatthodinu. Následně ale ceny klesly v reakci na slova ruského prezidenta Vladimira Putina. Ruská hlava státu uvedla, že Rusko zvyšuje dodávky plynu do Evropy a je připraveno stabilizovat trh. Moskva rovněž odmítla obvinění, že stojí za zdražováním plynu.

„Trváme na tom, že Rusko nehraje žádnou roli v tom, co se nyní odehrává na evropském trhu s plynem,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Růst cen je podle něj důsledkem souběhu více faktorů, včetně snahy Evropské unie rychle přecházet k obnovitelným zdrojům energie. „Pouze amatéři, pouze lidé, kteří tomu nerozumí, mohou v této souvislosti ukazovat na Rusko,“ cituje Peskova agentura TASS.

Putin uvedl, že za současnou situaci je zodpovědná Evropa, protože neuzavřela dostatek smluv o dlouhodobých dodávkách ruského plynu. „Jejich politikou bylo zbavovat se dlouhodobých kontraktů a tato politika se ukázala jako chybná,“ řekl podle agentury AFP prezident na setkání s představiteli ruského energetického průmyslu.

Podle deníku The Times nárůst mezinárodních cen plynu na rekordní maxima může v zimě způsobit zavření některých továren nebo jejich přechod na méně ekologická paliva. Britský statistický úřad uvedl, že zvýšení nákladů se týkalo téměř třetiny britských společností. Britská vláda se zavázala, že do roku 2035 bude britská elektřina pocházet výhradně z obnovitelných zdrojů nebo z jaderné energie.

Velká Británie navíc patří mezi evropské země s nejmenšími zásobami plynu. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe, které poskytla deníku The Times, má Spojené království k 1. říjnu 2021 v zásobě pouze 9,64 TWh plynu. Oproti tomu Itálie disponuje téměř dvacetinásobkem uskladněného plynu (170,56 TWh) a větší zásoby má i Česká republika (30,93 TWh).

Rychlým růstem cen energií včetně zemního plynu se už začala zabývat Evropská unie. Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová ve středu uvedla, že EU plánuje do konce roku uskutečnit revizi pravidel trhu s plynem, aby zajistila, že rostoucí náklady na energii nenaruší zotavování ekonomiky z dopadů pandemie covidu-19.

Simsonová rovněž uvedla, že zásoby plynu v Evropě jsou sice nižší než obvykle, ale dostatečné pro pokrytí spotřeby v zimním období. „Do konce roku navrhnu reformu trhu s plynem. V této souvislosti přezkoumám otázky skladování a bezpečnosti dodávek,“ prohlásila podle agentury Reuters. Unie by podle ní měla zvážit společné nákupy a urychlit přechod na levnější obnovitelné zdroje energií.