Článek
Ruská ekonomika roste v posledních letech nejvýš o dvě procenta ročně, příliš pomalu na to, aby doháněla vyspělý svět. „Na to by potřebovala minimálně šestiprocentní růst,“ vysvětluje Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Rusko však v rozletu stále brzdí tři základy překážky: jeho prosperita stojí a padá s cenami ropy a plynu na globálních komoditních trzích. Jeho finanční i obchodní možnosti svazují mezinárodní sankce, uvalené po anexi Krymu v roce 2014. Evropská unie před koncem loňského roku sankce už poosmé prodloužila. Třetí brzdou je politika: autoritářská vláda, všudypřítomná korupce, obtížná vymahatelnost práva a příliš nízká konkurence na stále nenasyceném ruském trhu.
Stagnace vyčerpává ruské veřejné rozpočty, vláda musí šetřit, a to ji nutí k nepopulárním opatřením typu loni ohlášené penzijní reformy. Dvacet let neotřesitelná většinová podpora Vladimíra Putina se začíná drolit, podzim byl v ruských městech ve znamení demonstrací. A tak ruský prezident volá po „průlomu“ v ekonomice.
Jak řekl Putin v projevu na své předvánoční tiskovce, Rusko potřebuje v ekonomice průlom, aby si zajistilo budoucnost. „Musíme vstoupit do jiné ekonomické ligy,“ prohlásil.
Současný vývoj v Rusku popisuje v pořadu Špičky český manažer Pavel Bobošík, šéf jedné z divizí průmyslové skupiny RATM v Novosibirsku. Podle Bobošíka se Kreml ve snaze posunout ruskou ekonomiku k rychlejšímu růstu pustil do velkorysé podpory podnikání a láká zahraniční investice.
Řada českých firem včetně státní České exportní banky má ovšem z minulých let s investicemi v Rusku špatné zkušenosti. Strach z Ruska podle Bobošíka ale připraví Čechy o obchodní pozice, které v Rusku zaujímají – i přes trvající ekonomické sankce – západoevropské či americké firmy.
Druhý díl pořadu Špičky byznysu s Pavlem Bobošíkem.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy
