Článek
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v pondělí oznámil, že Rusko a Severoatlantická aliance definitivně ukončily spolupráci.
„NATO se samo zřeklo pozitivního programu ve vztahu s Ruskem. Ten neexistuje. A zatím neexistují ani náznaky, že v NATO vědí, jak se dostat z této slepé uličky,” prohlásil Gruško. Varoval, že za tohoto stavu roste riziko „nepředvídatelných incidentů a nesprávně pochopených záměrů”, z čehož by se mohl zrodit případný konflikt.
„Pokud jde o vojenský konflikt s NATO, všichni rozumní lidé doufají, že k tomu nedojde. Byla by to katastrofa pro celé lidstvo. Jsem přesvědčen, že to chápou i ve Washingtonu a v Bruselu,” dodal náměstek ruského ministra.
Hluboké ochlazení ve vztazích mezi Ruskem a USA i podle dnešního článku agentury AP budí v Moskvě a Washingtonu obavy z ozbrojené konfrontace, která by chybou či špatným odhadem mohla vést k jaderné válce. Podle analytiků obě velmoci spolu potřebují více hovořit. Za to by se přimluvil i končící velitel sil NATO v Evropě.
„Za studené války jsme navzájem chápali signály, které jsme si dávali. Obávám se, že dnes je ani neznáme," řekl AP americký generál Curtis Michael Scaparrotti. V roli nejvyššího aliančního velitele v Evropě se pouze dvakrát setkal se svým protějškem, náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, i když spolu ještě několikrát hovořili telefonicky.
„Osobně si myslím, že komunikace je velmi důležitou součástí zastrašování,” řekl Scaparrotti s odkazem na myšlenku, že vypuknutí konfliktu je méně pravděpodobné mezi protivníky, kteří znají své schopnosti a záměry. „Myslím, že bychom měli více komunikovat s Ruskem. Zajistilo by to, abychom vzájemně chápali, proč děláme to, co děláme.”
USA a Rusko jako jaderné velmoci, které disponují více než 90 procenty jaderných zbraní na planetě, prohlašují, že v srpnu odstoupí od odzbrojovací smlouvy z roku 1987, která zakázala celou třídu jaderných zbraní, rakety středního a krátkého doletu. Vztahy se ochladily už rusko-gruzínskou válkou v srpnu 2008 a zejména ruskou anexí Krymu a vypuknutím proruského povstání na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což Západ zareagoval uvalením sankcí proti Rusku, jakož i omezením vojenské spolupráce.
