Rusko opět stahuje svá vojska k ukrajinským hranicím, píší americká média

Konflikt na Donbasu vstupuje do nové fáze a Kreml zaujal k Ukrajině tvrdší postoj, objevilo se na stránkách amerického listu The Washington Post. Novináři zřejmě odkazují na to, že Ruská federace v posledních týdnech obnovila přesuny techniky a vojsk k ukrajinským hranicím. Podle nejmenovaných amerických a evropských úředníků, které list citoval, manévry ruských sil začaly poté, co Kreml před měsícem a půl dokončil rozsáhlé vojenské cvičení s Běloruskem. Týdenního cvičení Západ 2021, které se konalo na devíti střelnicích v Rusku a čtyřech v Bělorusku, se zúčastnilo na 200 tisíc vojáků.

Na sociálních sítích se objevily také fotografie a videa, na nichž je vidět velká koncentrace ruské vojenské techniky. Americký list v souvislosti s tím poznamenává, že jde zejména o tanky a rakety, které jsou přepravované do jižních a západních oblastí Ruska. Podle Michaela Kofmana, ředitele programu ruských studií v think-thanku CNA, se vojska 41. vševojskové armády se sídlem v Novosibirsku po cvičení nevrátila na své pozice, ale připojila se k dalším ruským vojskům. Dodává také, že podle snímků svou techniku směrem k ukrajinským hranicím přesouvá také ruská 1. gardová tanková armáda.

Americké ministerstvo obrany ani ruské ministerstvo obrany se k této věci zatím nevyjádřily, Ukrajina situaci také nekomentovala. Avšak tajemník ukrajinské rady pro národní bezpečnost a obranu Oleksij Danilov již dříve uvedl, že po ukončení společného cvičení Rusko nechalo svou vojenskou techniku podél ukrajinské hranice. Podle jeho odhadů jde o 80 až 90 tisících ruských vojáků.

Podobná situace panovala na rusko-ukrajinských hranicích v dubnu, kdy došlo k největšímu nahromadění ruských vojáků poblíž ukrajinských hranic, což vyvolalo mezinárodní debatu. Kreml tehdy uvedl, že manévry ruských vojsk žádnou hrozbu pro Ukrajinu nepředstavují a mají za cíl zajistit ruskou bezpečnost.

Znepokojení nad kroky ruské armády vyjádřili světoví lídři i nyní. The Washington Post poznamenává, že pohyby ruských sil přicházejí ve chvíli, kdy Kreml zaujal vůči Ukrajině tvrdší postoj. Vladimir Putin mimo jiné nedávno uvedl, že vojenské ovládnutí Ukrajiny Severoatlantickou aliancí by pro Moskvu představovalo „překročení červených čar“.

Ruští představitelé v posledních měsících také zpochybňovali suverenitu ukrajinského státu. Bývalý ruský prezident a nyní zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv ve svém článku pro ruské noviny Kommersant označil Ukrajinu za „vazalský stát“, který je „pod přímou kontrolou zahraničí“.

Americká média rovněž zdůrazňují, že zhoršení na hranicích se odehrávají poté, co ukrajinské ozbrojené sily na Donbasu v úterý použily turecký bezpilotní letoun Bayraktar TB2. Nákup tureckých dronů stvrdil už v roce 2019 tehdejší prezident Petro Porošenko. Podle generálního štábu ukrajinské armády nasazení stroje bylo odvetou za ostřelování ukrajinských pozic z houfnic ruských separatistů. Při zásahu zahynul jeden ukrajinský voják a další dva utrpěli zranění.

Reakce světa na použití Bayraktaru ale byly nejednoznačné. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v souvislosti s tím Ukrajinu obvinila, že znovu plánuje silou vrátit území Donbasu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o den dříve uvedl, že prodej tureckých dronů Ukrajině potenciálně „destabilizuje“ situaci. Znepokojení nad používáním bezpilotních letounů na Ukrajině vyjádřilo také Německo či Francie.

Na slova ruských a světových politiků hned reagoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ten zdůraznil, že Rusko „aktivně šíří nepravdivé informace o Ukrajině“, že „Ukrajina nic neporušila“ a „pouze uplatňuje své právo na sebeobranu“. O sebeobraně mluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Když ukrajinská armáda cítí potřebu bránit svou zemi, udělá to. A bude i nadále jednat podle tohoto principu,“ řekl v pátek novinářům. Ukrajinská vojska podle něj jen reagují na provokace z ruské strany.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu v reakci na konflikt vyzval Ukrajinu, aby nepouživala termín „turecký Bayraktar“. „Drony byly vyrobeny v Turecku, ale patří Ukrajině. Turecko za to nemůže. Ukrajina by měla přestat používat naše jméno,“ citovala ministra turecká média.

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době zhoršila. Moskva a Kyjev se stále vzájemně obviňují z vyostření napětí na východě země. Například v pátek separatisté obvinili ukrajinskou stranu z porušení příměří, ukrajinská armáda informovala o pěti zraněných vojácích a obvinila separatisty z ostřelování ukrajinských pozic.

Ukrajina od ruské anexe Krymu a propuknutí konfliktu se separatisty na Donbasu obviňuje Rusko z agrese a z okupace ukrajinského území. Moskva stále popírá zapojení do konfliktu, který si od jara 2014 vyžádal více než 14 tisíc mrtvých.