Článek
Kvůli hurikánu Ida a také kvůli afghánské krizi se schůzka ukrajinského a amerického prezidenta několikrát posunula. Nakonec se uskuteční 1. září. Ale Afghánistán, respektive role Spojených států na Blízkém východě možná zasáhne i do diskusí o Ukrajině. Zelenskyj by si mohl klást otázku, zda USA neukončí vojenskou i ekonomickou spolupráci také s jeho zemí.
Ukrajinský prezident má důvod k obavám. Jak připomínají Financial Times, první indicií by mohla být dostavba plynovodu Nord Stream 2, kterou USA přestaly v červenci blokovat. Plynovod stavěný Ruskem totiž Ukrajinu připraví o miliardy dolarů, neboť plyn nepovede přes jejich území, ale přes Baltské moře do Německa. Rusko má také otevřenou možnost dodávkami plynu vydírat jednak Ukrajinu, ale i Evropskou unii, která se na něm stane o něco závislejší.
V červenci se přes vyřčené bezpečnostní obavy Spojené státy dohodly s Německem na tom, že se stavba plynovodu dokončí. USA tak podle mnohých analytiků upřednostnily vztahy s Německem před vztahy s Ukrajinou, která proti dostavbě hlasitě protestuje.
Po několika posledních týdnech v Afghánistánu ale může být Zelenskyj na pochybách, i co se týče vojenské pomoci, kterou Spojené státy od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, Ukrajině zajišťují. Každoročně armádě této východoevropské země putuje přes Atlantik asi 300 milionů dolarů. Přestože před několika dny Bílý dům slíbil přidat ukrajinské armádě dalších 60 milionů, není jistota, že nenastane „afghánský scénář“, a tedy konec americké účasti na vleklém ukrajinsko-ruském konfliktu.
Ruská aktivita na hranicích s Ukrajinou, na Donbasu nebo na Krymu napovídá, že je situace stále velmi živá. Na jaře letošního roku rozehrál Vladimir Putin strategickou hru, když uspořádal velké vojenské manévry u ukrajinských hranic. Ruských vojáků tam bylo více než 100 tisíc. Podle Pentagonu to bylo víc armádních sil, než tomu bylo při anexi Krymu. I když Rusko vojáky stáhlo, Ukrajina zůstala více než ostražitá.
Co ale naopak Zelenskému při schůzce s Bidenem hraje více do karet, je přímá znalost konfliktu na východě Ukrajiny, kterou americký prezident má. V roce 2014 byl ve funkci viceprezidenta Obamovy administrativy a události na Ukrajině aktivně řešil právě on. Stejně tak nynější ministr zahraničí Antony Blinken pracoval ve vládě na ukrajinském tématu.
Otázkou zůstává, zda si Volodymyr Zelenskyj do Washingtonu jede také pro podporu v jeho výrazné snaze o členství v NATO. Podle ukrajinského prezidenta je na to země připravená a s NATO už nyní úzce spolupracuje. Když v červnu Zelenskyj na Twitteru oznámil, že se jeho země připojí k NATO, způsobil senzaci. Později se ukázalo, že šlo spíše o jeho odhodlané přání.
Commend @NATO partners' understanding of all the risks and challenges we face. NATO leaders confirmed that 🇺🇦 will become a member of the Alliance & the #MAP is an integral part of the membership process. 🇺🇦 deserves due appreciation of its role in ensuring Euro-Atlantic security
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 14, 2021
Se získáním členství v Severoatlantické alianci totiž souvisí i další bod programu středeční schůzky v Bílém domě. Zelenskyj chce Bidenovi představit antikorupční iniciativu, kterou v červnu předložil ukrajinským zákonodárcům. Měla by omezit moc vlivných oligarchů a ve státní kase ušetřit v přepočtu miliony dolarů ročně. Boj s korupcí je pro Ukrajinu zásadním krokem k členství v NATO, které je samozřejmě ostře odmítáno Ruskou federací.
U Joea Bidena by Volodymyr Zelenskyj mohl žádat také o podporu iniciativy za navrácení poloostrova Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko. Minulý týden se na Ukrajině odehrál mezinárodní summit na toto téma a ze strany Ukrajiny zazněla zejména žádost o podporu západních mocností. Summitu se účastnil šéf Evropské rady Charles Michel i zástupce Spojených států. Za Českou republiku se účastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil.
