Rusko drží Evropu pod krkem. Plyn je problém i pro Agrofert, říká exmanažer

Východoněmecká chemička SKW Piesteritz byla po mnoho let pro Andreje Babiše a jeho skupinu Agrofert nejcennějším podnikem, který vynášel miliardové zisky. Až na některé výjimečné roky, jako byl 2018, kdy se firma sídlící ve Wittenbergu krátkodobě propadla do ztráty, byl zisk běžně 50 až 100 milionů eur ročně.

Babišův „stroj na peníze“, jenž je největším německým výrobcem čpavku a močoviny, se teď zadrhl. Fabrika v těchto dnech kvůli vysokým cenám zemního plynu omezuje výrobu čpavku zhruba o 20 procent. Český ředitel německé firmy Petr Cingr, jenž je zároveň místopředsedou představenstva mateřského Agrofertu, žádá německou vládu o pomoc, hrozí prý, že chemička bude úplně zastavena. Aktuální problémy podle něj nebudou mít dopad pouze na domovské Sasko-Anhaltsko, ale také na zpracovatelský průmysl, logistiku a německé zemědělství.

I český manažer Rastislav Jansík, který byl v minulosti finančním ředitelem SKW Piesteritz, považuje současnou krizi za bezprecedentní. Může se podle něj řetězově dotknout i některých dalších Babišových akvizic v chemickém průmyslu či agrárním sektoru. Jak říká Jansík v rozhovoru pro Seznam Zprávy, Babišův Agrofert teď hraje i o důvěru bank.

Vy jste byl v SKW Piesteritz finančním ředitelem v letech 2003 až 2006, kdy pan Babiš fabriku ještě vlastnil společně se švýcarskou rodinnou firmou Ameropa. Zažil jste něco podobného, co se na trzích děje dnes?

Co se zemního plynu týče, tak rozhodně ne. Za mě nic takového nebylo. Větší krize byla naposledy kolem let 2008 a 2009, ale ani tehdy to nebylo tak dramatické jako dnes.

Jak moc je zemní plyn pro tuto chemičku zásadní surovinou?

Naprosto zásadní. Fabrika ve Wittenbergu bere vodu z Labe, kterou náročně upravuje, a potom už jen vzduch a zemní plyn. Žádné jiné suroviny tam prakticky nejsou. To je velmi jednoduchá rovnice, zemní plyn je pro ni klíčovou nákladovou položkou. Ziskovost je přímo odvozena od ceny plynu. A také samozřejmě od cen hnojiv na světových trzích.

Podnik SKW Piesteritz byl u plynařů jako odběratel vždy velmi oblíben, měli nás rádi. Bere plyn celoročně, kdežto domácnosti jen od podzimu do jara. Ta spotřeba neskákala nahoru a dolů.

Vidíte jako reálné, že SKW Piesteritz teď úplně přeruší výrobu?

Vůbec bych se tomu nedivil. Drahý zemní plyn vede k tomu, že buď úplně zastavíte výrobu, nebo ji výrazně omezíte, protože za ty ceny, jaké jsou teď v Evropě, se prostě efektivně vyrábět nedá. A také jde o to, že velkoobchodníci a zemědělci za tyto ceny nechtějí nakupovat dusíkatá hnojiva, což je finální produkt. Stále čekají, až půjdou ceny zase dolů, ale to se nejspíše stane až příští rok v dubnu.

Já si dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) otevřel webové stránky ICIS, kde se věnují komoditnímu obchodování, a tam je perfektní analýza, kudy ta hnojiva po světě proudí, a také tabulka, které významné fabriky už v Evropě zavřely. Z analýzy vyplývá, že ke konci září dočasně zastavily výrobu prakticky všechny velké evropské chemičky závislé na plynu. Ve Velké Británii, Norsku, Německu, Nizozemsku, na Ukrajině, ve Španělsku, Polsku…

Výrobci čpavku a navazujících produktů jsou dohnáni k tomu, aby zavírali. Co je ale zajímavé, že tam jsou už uvedeni všichni klíčoví evropští hráči, ale SKW Piesteritz tam zatím není.

Proč jej tam neuvedli?

Nevím. Může to být tím, že jim management SKW Piesteritz zatím neposkytl data. Německá firma už v srpnu oznámila, že během září bude probíhat v areálu generální oprava technologií. Tudíž to omezení výroby bylo doposud trochu „skryto“ za touto opravou. Až teď v říjnu, kdy už měla výroba zase nabíhat, tak začal ředitel Cingr mluvit o nutnosti omezení produkce čpavku.

Český premiér Andrej Babiš nyní před volbami řeší spoustu jiných problémů. Kdybyste byl na místě podnikatele Babiše, byl byste nervózní i ze situace v chemickém průmyslu?

Určitě. Tady totiž nejde jen o omezení výroby v jedné fabrice. Ta chemička je navázána i na další podniky. A jde samozřejmě i o ohrožení dodávek dusíkatých hnojiv do zemědělství. Ono dost dobře nejde vyrábět močovinu na sklad, vhodné kapacity jsou omezené. To nejsou auta ze Škodovky, která můžete dočasně odstavit někde na velké letištní ploše.

Ale já vidím i jiné problémy. Tady jde totiž i o ohrožení kredibility vůči bankovnímu sektoru.

Jak to myslíte?

Připomínám, že SKW Piesteritz stále ručí za miliardové úvěry, za které byla v sousedství chemičky za 350 milionů eur před lety postavena velkopekárna. Úvěr si vzala firma Wittenberger Bäckerei GmbH, což je vnukovská firma SKW Piesteritz. Peníze na pekárnu původně poskytl syndikát německých bank, ale ty se na celou investici kvůli vysokým ztrátám začaly dívat velmi kriticky, došlo tam k určité úvěrové restrukturalizaci a posléze se mezi úvěrujícími bankami objevily čínské a korejské.

A když nepojede výroba v chemičce, tak to ohrozí splácení těchto dluhů. Jde o to, jak to bude dlouho trvat. Ale může to být velký problém, je tam značné riziko a bankéři z Číny i Koreje tu situaci budou jistě bedlivě sledovat.

Myslíte, že se do podobných problémů mohou dostat další Babišovy chemičky? Pokud vím, tak čpavek z Piesteritzu brala i lovosická Lovochemie jakožto největší český výrobce průmyslových hnojiv. Na Slovensku má skupina Agrofert zase výrobce hnojiv v Duslo Šaľa.

Já nedokážu odhadnout, v jaké míře drahý zemní plyn ohrožuje další chemičky, ale určitě ta aktuální situace bude mít negativní vliv na výsledky vícero Babišových podniků z chemického průmyslu. Už kvůli těm obchodním a finančním vazbám, o nichž se bavíme. A také kvůli tomu, že neroste jen cena plynu, ale i elektřiny.

Jak moc v tom všem sehrává roli vysoká politika? Myslíte, že Andrej Babiš teď částečně řeší i své osobní problémy, když tlačí na to, aby se Evropská unie urychleně zabývala cenami zemního plynu, centralizovala nákup plynu z Ruska?

Musí to nějak řešit. Ta situace je pro všechny odběratele, Agrofert nevyjímaje, velmi vážná. Rusko teď drží pod krkem celou Evropu, je to strašně nebezpečná strategická záležitost. Rusové přesouvají distribuci na Nord Stream 2 a jde o to, jak rychle se začne nový plynovod plnit a jak rychle se v Evropě naplní poloprázdné zásobníky.

SKW Piesteritz je primárně nastaven na ruský plyn, ne na alternativní norský. Norský má totiž méně metanu. Nejde to úplně přenastavit, ta efektivita je horší.

Chemička SKW Piesteritz byla doposud Babišovým zlatým vejcem. Může ta krize firmu položit, pokud by to trvalo příliš dlouho?

Úplně položit asi ne. Tak dramaticky bych to zase neviděl.